Historie slaměných domů v České republice a také ve světě. Jsem tady s Danem Grmelou, který je specialista na navrhování slaměných domů tady u nás. Měli jsme už nějaké video o stavění ze slámy v Coloradu. Dane, mohl bys nám říct něco celkově k historii slaměných staveb?
Já jsem se začal studiem slaměných domů v rámci VUT v Brně zabývat v roce 2007. Tehdy u nás už bylo několik staveb. První kniha, která u nás o stavění ze slámy vyšla, se jmenovala Slaměný dům od autorů Srdečný, Fajfrová, Šimek a je z roku 2001. Myslím, že ten Šimek jel tehdy do Ameriky, kde viděl, že se staví ze slámy, přijel domů, hrozně ho to nadchlo a chtěl si to vyzkoušet. Udělali masivní dřevěný skelet, obkládali ho slaměnými balíky. Zdálo se jim, že to nějak profukuje a takto obezdili cihlou plnou pálenou zevnitř i zvenčí. Nebyl to rodinný dům, ale spíš nějaká pokusná stavbička.
Další rodinné domy pak začaly vznikat kolem roku 2005. Možná 2003 až 2006. Jeden z těch hodně známých domů byl od architekta Suskeho, dům v kožichu s deštníkem, na který se jezdili dívat Japonci, byl to vítěz nějaké soutěže za design. Sláma zde byla pouze volně ložená, dřevěný skelet, hrázděné zdivo a do něj vestavěné z plných pálených hliněných cihel, to bylo obložené balíky slámy. Samozřejmě při takovém konceptu sláma izoluje o dost méně, když není zvenčí ničím uzavřená, fouká do ní vítr, ekvivalentní tepelná vodivost je pak o dost vyšší. Slámě moc nevěřili a počítali s tím, že to po čase vymění. K dnešnímu dni má dům 14 let, a přestože ty balíky nejsou nijak chráněné a normálně na ně prší, dům stojí dodnes a dosud ty balíky neměnili.
Nejstarší dům v Evropě je z roku 1921 a stojí ve Francii. Je to konstrukce z hrázděných nosníků, vyplněná balíky slámy a minulý rok byl tento dům prohlášen za národní památku. Takže už neplní funkci rodinného domu a je z něho něco jako muzeum slaměného stavitelství. Nejstarší domy, které dosud stojí a plní svoji funkci na světě, jsou z nosné slámy a stojí v Nebrasce. Nejstarší je Fawn Lake Ranch, je to budova farmy, kde farmáři současně bydleli a byla postavena v roce 1900 až 1914. Některé slaměné domy byly postaveny dříve, ale nedochovaly se žádné dokumentace a možná už ani nestojí.
Z balíků slámy se začalo stavět ve stejné době, kdy se sláma začala lisovat do balíků. Měli tehdy koňmi tažené lisy. Jinak ze směsi slámy a hlíny, dokud balíky nebyly, lidi stavěli i tak. Nejstarší dochované stavby jsou několik set let staré. Pokud je sláma obalená hlínou, tak hlína má velmi vysokou sorpci, udržuje slámu v suchu. Sláma je ve své podstatě celulóza, podobně jako dřevo a pokud jsou takové materiály v suchu, tak jejich životnost je prakticky neomezená. Těžko tedy říct, kam až ta historie využití slámy ve stavebnictví sahá. V podstatě jsme ze slámy stavěli v době, kdy jsme byli ještě ptáci. V podstatě ta směs, ze které ptáci staví svá hnízda je podobná, ze které se staví domy v různých tradičních kulturách od nepaměti dodnes.
Takže u nás je ten vývoj 10-15 let, ale jinak to urazilo obrovský kus cesty?
Ano, první rodinné domy u nás začaly vznikat v roce 2005 a takový ten malý boom, kdy tu začaly vznikat desítky staveb ročně, začal v roce 2010. Když jsem to začal zkoumat, tak bylo vůbec těžké najít nějaký dům, na kterém by se to dalo měřit. Myslím, že v tuto chvíli je tak zhruba 100 slaměných domů v Česku obydlených. Dalších 100 bude rozestavěných a možná nějakých 50 v další fázi studie, projektua povolování.
A kdy myslíš, že přišla ta doba, kdy to lidé přestali brát jako něco hodně alternativního?
Já jsem takový zlom nezaznamenal. Ještě na vysoké škole jsem byl hodně konvenční. Zajímaly mě nízkoenergetické domy, solární vytápění a ohřev teplé vody. Ekologické stavění bylo o tom, jak tam co nejméně topit. Neřešily se materiály. Byl jsem nějakou dobu zaměstnaný v konvenčních firmách a moc mě to nebavilo. Odjel jsem do Irska, pracovat chvíli rukama, a vyčistil jsem si hlavu. Pak jsem byl na dovolené tady v Česku v Střemeníčku a tam mi ukázali příručku o stavění ze slámy od Barbary Jones. Ukázali mi, že se dá omítat hlínou. A já jsem pak už viděl ty evropské a světové stavitele, Gernot Minke, Barbara Jones, Toma Ravenn. Max Jensen, ještě když byl tady v Česku, než se odstěhoval, tak dělal taková setkání evropských stavitelů a mě to tehdy platili z toho doktorátu jako účast. Takže já jsem si takhle nikdy jako blázen nepřipadal, protože jsem věděl, že se už takhle sto let staví. Stýkal jsem se s lidmi, kteří na tu tradici navazovali. Vždycky jsem byl obklopený lidmi, kteří o tom nepochybovali. Takže takové prostředí, že by to někomu připadalo nějaké divné, mně míjelo.
Na úřady si ale jako projektant přece chodil, ne?
Občas ano. V podstatě po nás chtěli nějaký požární certifikát, až od roku 2001, pak byl od Pavuzu, požární zkušebny. A do té doby jsme používali německý. Takže jsem ukázal německý certifikát požární odolnosti 90 minut. Chtěli po nás také tepelnou vodivost. V tom už jsme měli taky německý certifikát. Oficiální změřená vodivost slámy není v Česku doteď. Když dáváme domy jako pasivní novostavba nebo zateplení balíky slámy při rekonstrukci na dotace ze Zelené úsporám, tak ten německý protokol o tepelné vodivosti používáme doteď. Někdy po nás chtěli certifikát, že ten balík je stavební výrobek. Na to jsem vždycky odpověděl, že stavba jako celek musí plnit základní požadavky na stavby, což je mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, trvanlivost, ochrana, hygiena a zdraví a ochrana tepla, a že nejde o to, aby každý prvek ve stavbě byl nějak certifikovaný, ale aby stavba tyto funkce zajišťovala jako celek. A za to že ručím já, jako projektant. Stavební úřad kontroluje pouze formální náležitosti, že tepelné ztráty jsou tam spočítané, že požární zpráva je doložena a takhle nám to ze začátku procházelo. Časem když stavební úřady viděli profesionálně zpracované projekty, možná to viděli někde v televizi nebo to četli v časopise, že se staví ze slámy, tak o tom přestaly pochybovat. V podstatě se mi nestává, že by na tu slámu samotnou chodili z úřadu nějaké připomínky. Samozřejmě, když nebudeme v souladu s územním plánem a budeme mít jiný sklon střechy nebo jinou výšku stavby, tak to samozřejmě připomínkovat budou. Někdy se stane u projektantů, kteří dělají projekt na slámu poprvé a nemají to moc pěkně zpracované, odevzdá se to na úřad, úředník vidí nějaký divný projekt, tak ty certifikáty chtějí a ke mně to pak přijde až formou konzultace, že buď projektant nebo investor který má svého projektanta se shání po nějakých certifikátech. Já mu pak posílám tu požární zkoušku Pavuz, německou tepelnou vodivost a vysvětlení, že autorizace projektanta ručí za to, že stavba plní požadavky jako celek. A že není nutné, aby každý výrobek tuto funkci plnil. I když je to sporné, je to otázka výkladu, ale s právníkem to pak nikdo neřeší a vždycky stavební úřad tato moje odpověď uspokojí.
Díky za tuto informaci. Určitě bude pár lidí, u kterých to může zavánět nějakou nedůvěrou. Občas slyším ten názor, zda je to vůbec legislativně možné.
Příspěvek Historie slaměných staveb v ČR a ve světě – rozhovor s Danem Grmelou pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.