Bavíme se s Danem Grmelou, který je specialista na navrhování slaměných domů. Mohl bys nám přiblížit základní možnosti a zmínit jejich výhody a nevýhody? Dokázal bys nějaký z těch systému doporučit jako nejvhodnější? Vím, že sis dělal průzkum mezi stavebníky slaměných domů – mohl bys nám tedy říci, který z konstrukčních systémů se v praxi nejčastěji používá?
Ze slámy se dá stavět dvěma základními způsoby. Buď slámu použít jako nosnou, takže tíhu stropu a střechy nesou slaměné balíky samy. Anebo nenosnou, takže tíhu stropu a střechy nese něco jiného. Nejčastěji nějaký skelet, a úplně nejčastěji skelet dřevěný. Nosná sláma může být z malých nebo velkých balíků. Velké balíky se spíše hodí na větší stavby, protože stěny jsou tlusté. Postavit malý dům s tlustými stěnami není co do poměru zastavěné plochy a vnitřní užitné plochy moc výhodné.
Co to znamená velký balík?
Jak velké, tak malé balíky mají podle typu lisu rozměry různé. Průměrný rozměr u velkých balíku je 90 na 120 na 240 centimetrů. Potom mám tedy možnost udělat stěny 90 nebo 120 cm široké. To je na běžný rodinný dům hodně.
Nosnou slámu je možné dělat i z malých balíků?
Ano a je to o to náročnější, mám-li jednoduchou stavbu, která nemá velké rozpony stropů a stropy nebudou příliš těžké, těžko to postavím z velkých balíku, kdy poměr šířky k výšce je docela malý. Navíc jsou ty velké balíky z lisované na větší objemovou hmotnost, cca 200kg na kubík. Tak je velmi malé riziko, že by to ztratilo stabilitu nebo nadměrně sedlo. U těch malých balíků je o to větší kumšt nosnou slámu postavit a v podstatě to u nás v republice umí asi jenom jeden člověk, Kuba Wihan, který se naplno a profesionálně zabývá stavěním nosné slámy z malých balíku.
Jaký má potenciál stavba z nosné slámy v České republice?
Pro mě osobně je nosná sláma srdeční záležitost. Je to pro mě to pravé slaměné stavitelství a ta největší krása. Vidět tu čistou slaměnou stěnu, kde není nic jiného, jenom balíky, které mohou poté, co se slisují pomocí kurtů, které se používají v nákladní dopravě, získat tuhost a těsnost. Tím jak se to stlačí, stáhne se to do stran a zatáhne všechny mezery. Osobně se toho asi trošku bojím, dělal jsem to asi 5x pod dozorem někoho, kdo to umí, Barbary Jones nebo Kuby Wihana, ale osobně si na to netroufám, být tím, kdo za to ručí. Párkrát jsme to projektovali, ale spíše proto, že to ten investor sám chtěl. Napočítali jsme mu statiku věnců průvlaku a tak zato ručit umíme. Za samotnou nosnou slámu jsme mu my neručili. Bral si to na sebe a měli jsme štěstí, že se to povedlo. Nechtěl bych být tím, kdo za to zodpovídá a ručí. Připadá mi to dost ošemetné v tom, jak to nakonec sedne a zda se to podaří postavit. Je tam nevýhoda, že stěny při stavbě nejsou chráněné střechou. Je náročnější to plachtovat proti zmoknutí. Je to náročnější i na kvalitu balíků, je potřeba sehnat balíky dostatečně husté. Na balíky do skeletu je dobré mít 100 kg na kubík, aby to dobře izolovalo. Když budou třeba náhodou jenom 70, bude to izolovat maličko hůř, ale nespadne to. Zatímco postavit nosnou slámu z řídkých balíků je prakticky nemožné. Ve chvíli zatížení střechou se ta stavba zdeformuje a sesune. Taky jich několik takových v republice bylo.
Dřevěné stavby také sesedají a umím s tím pracovat pomocí nějakých kluzných systému…
Podle mně jde o to, aby se to hlavně podařilo postavit a zatížit. Problémy ale v tom, aby celá stavba sedla rovnoměrně a aby se stěna nesklopila – aby se z obdélníku nestal kosodélník. To je poměrně náročné zajistit. Nejde jen o sesedání ve svislém směru, ale o prostorovou tuhost ve všech směrech, což chce mít, podle mého, aby se za to dalo ručit, hodně velké zkušenosti. A tak velké zkušenosti má podle mě v České republice jen ten Kuba Wihan. Jinak jsou to spíše odvážné pokusy, kde se to někomu podaří a někomu ne. Těch, co se povedly a nepovedly, je zhruba 50 na 50. Je to opravdu pro ty odvážnější a ty, kteří jdou do toho srdcem.
Určitě v tom nějaké kouzlo bude. Jinak ty další systémy jsou v podstatě nějaký sendvič. Co je vlastně ta nenosná sláma?
To je každá sláma, kdy ta sláma pouze tepelně izoluje. Dá se slámy použít při rekonstrukcích zateplení stávající stěny, ať už je postavená z čehokoliv. V řadě případů je možné obkládat stěny slaměnými balíky, izolovat strop nebo střechu slaměnými balíky. Dá se na to dostat i dotace při zateplení stavby na nízkoenergetický standard z programu zelená úsporám. Nejčastěji se instalují slaměné balíky mezi stěnové stojky dřevěného fošínkového skeletu. Takových staveb je v republice nejvíce. Je na tom nejméně co pokazit. Mezery mezi stojkami jsou o něco menší než ten balík. I když je balík trochu řidší, tak se dotlačí tím, že se tam pomocí nazouvacího plechu vtlačí. Slámu stlačujeme i shora. Je na to jednoduchá metoda: vylezou na to dva lidi, šlápnou na to, do každé třetí vrstvy dáváme zajišťovací lať. Balík je tam uzavřený napevno a může to udělat po absolvování víkendového kurzu skoro každý. S tuhostí těch samotných slaměných balíků nijak nepočítáme, protože stavbu máme vždy zavětrovanou nějak jinak. Není vhodné to větrovat tak, jak se to dělá při klasických tesařských konstrukcích, tedy diagonály v ose svislých a vodorovných prvků. To by překáželo slaměné izolaci. Ztužidla se snažíme vždy vystrčit dovnitř nebo ven. To už pak závisí na tom, jaká je skladba obvodové stěny, pro pasivní nebo nízkoenergetický domy děláme stěnu s dřevovláknitou deskou na fasádě a pod ní máme zavětrování šikmými prkny, které je na vnějším líci balíků. Pro přírodnější domy dáváme stojky 5 cm od vnějšího líce balíku. Máme ztužení šikmými fošnami – zhruba 2 na každou stěnu – tyto fošny máme zaříznuté pod líc balíku, tak aby nám dovnitř nevyčnívaly, aby se to dalo všechno v jedné souvislé vrstvě zaomítat a vytvořit tím souvislou vzduchotěsnou obálku, kde nemusím řešit žádný prostup který bych musel nějak lepit.
Ještě si zmiňoval nějaké hybridní systémy…
Buď se dá udělat jako profesionální, Tak jak ho dělají Amazonels nebo strawberts, kdy se lisují větší kusy stěny. Dejme tomu 5 metrů dlouhé, mezi stěnové spojky z lepeného dřeva, které mají čtyři na 40 cm, lisuje se heverem a celý blok slámy mezi stojky. Tím, jak je to heverem nahusto nalisované, to zajišťuje prostorovou tuhost. Chce to obdobnou odbornou dovednost nebo zkušenosti jako ta nosná sláma. Pokud se postaví hybridní systém, tak zvaný Cut Technics Cell Under Tension, buňky pod tlakem podle Toma Ravenna, není na tom skoro co pokazit, ale je to vhodné pouze pro malé stavbičky do 6 x 6 m. jsou to fošinky, které nejsou ani při vnitřním ani při vnějším líci, jsou uprostřed balíku. Každá vrstva balíku se zajistí dvěma laťkami shora. Systém, který děláme my, jsem navrhnul podle Toma Ravenna, ale můžeme udělat jakkoliv velký dům, protože nespoléháme na zavětrování balíky. Jinak je ta technika instalace balíků dost podobná.
Hybridní tedy znamená, že tam spolu působí sláma i dřevo?
Ano, sláma nenese tíhu stropu a střechy sama, ale pomáhá zajišťovat prostorovou tuhost, aby se obdélník nedeformoval v kosodélník, a zároveň brání vybočení štíhlých stěnových stojek při vzpěru.
Je možné slaměnými balíky zateplovat stávající stavby?
Ano, dělá se to, v podstatě lze takto zateplit až na výjimky jakoukoliv stavbu. Teď budeme zateplovat okál, budovu bývalé jednoty, kterou koupila jedna paní, udělala si z toho rodinný dům a současně výrobnu sýru. Byla to málo zateplená stavba, budeme ji teď v létě izolovat slaměnými balíky.
Ještě mě napadá jeden konstrukční systém, a to jsou slaměné panely hotové. Dováží se z Litvy a na Slovensku je v tomto systému těchto staveb už celá řada. U nás je ta stavba zatím jenom jedna. Vyjde to podstatně dráž, ale je to velmi kvalitní, precizní výrobek, vhodný pro stavbu pasivních domů. Už to ale ztrácí to kouzlo té malé ekologické stopy a lokálnosti.
Příspěvek Konstrukční systémy slaměných domů pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.