Archiv rubriky: výstava

Ze zákulisí Janáčkova divadla

Jsou prázdniny a tak se musíme postarat o nějakou zábavu pro dítě. Už jsme vyčerpali babičky, moře i chatu, takže přišla na řadu místní kultura. Jenže pondělí je trošku kulturně plonkový den, takže jsem hledala, co by se dalo… a našla!

gobelín Aloise Fišárka ve foyer Janáčkova divadla

Tip pro Brňáky – letní prohlídky divadel. Můžete si prohlédnout Janáčkovo divadlo, Mahenovo divadlo a Redutu. Já dnes byla s dcerou na první prohlídce v Janáčkově divadle, bylo nás jen 7 a bylo to moc zajímavé. Prošli jsme se po jevišti s obrovskými kulisami, byli jsme ve strojovně, provazišti, nahlédli jsme do zkušebního sálu pro balet i pěvecký sbor. Ukázali nám i ředitelský salonek, kde bylo poněkud zatuchlo. 🙂 Na chodbách byly obrovské bedny pro kostýmy a nakoukli jsme i do jedné divadelní šatny.

občerstvovací koutek
ředitelský salonek má za oponou kuchyňku
umělci a zajímavá křesla 

výstava kostýmů 
jeviště a kulisy 
druhá strana jeviště
zkušební baletní sál 
zkušebna sboru, krásně prosvětlená, s výhledem na město

pohled z provaziště
hlavně pro nočný vrátný! 
kostýmy
bedny na kostýmy

Moc ráda bych viděla taky kostymérnu a dílnu, kde vyrábějí kulisy, tak snad někdy příště. Možná je k vidění v jiném divadle,určitě zajdeme i do Mahenova a Reduty. Půjdete se taky podívat do divadelního zákulisí? Nebo máte tip na jiný nevšední zážitek v letním Brně? Děkuji a těším se. 🙂

Prachmizerné fotky jsou z mobilu a mé třesoucí se ruky.

Domy v moci

Domy v moci byly tématem vycházky, kterou na Den architektury v Brně vedla Bára Šimonová.
Místem srazu účastníků stanovila těžiště zeleného trojúhelníku na Konečného náměstí. Tedy onen nehostinný kousek zeleně, kde byl loni v létě umístěn Posed.

První zastávkou komentované prohlídky byla právnická fakulta na Veveří. Já byla uvnitř poprvé, zaujal mě prosklený strop ve vstupní hale a vitrážemi zdobená aula.

Od právnické fakulty jsme přešli po „Akademickém náměstí„, jež už desítky let čeká na svou realizaci (a zatím je tam parkoviště, občas cirkus, jindy pouťové atrakce). Zastavili jsme se kousek od probíhající stavby Sonocentrum na ulici Veveří. V té kouli uprostřed má být ultramoderní koncertní sál neslýchaných kvalit.

Přešli jsme do dalšího „domu moci“, do budovy Univerzity obrany, podle svého tvaru zvané Rohlík. Stavba je dílem architekta Bohuslava Fuchse. Černobílé fotky najdete na webu o brněnské architektuře BAM.

Dostali jsme se i dovnitř Univerzity, kde jsme mohli obdivovat zachovalé původní prvky – zejména krásné schodiště.

 

Zajímavé byly i původní tvarované zárubně.
Těžko říct, jak to vypadá v interiérech budovy – chodba nepůsobí moc dobrým dojmem (ty květináče na parapetu jsou ovšem dojemné :-)… a do divoce okachličkované místnosti, kde probíhala rekonstrukce, jsem raději nahlížet neměla…

A pozor – je pohotovostní stav ALPHA. Což je nejnižší pohotovostní stav – před teroristy se tedy můžeme cítit jakž takž v bezpečí. A to je určitě dobré vědět.

Otevřené ateliéry – Jan Eduard Španihel

Letos mi akce Otevřené ateliéry téměř unikla. V sobotu večer plánuje drahý skorochoť, že se zítra staví u malíře Jana Spěváčka. Cože??? A jo, jsou Otevřené ateliéry! Jenže my už slíbili přijet k babičce na oběd! Vyhledala jsem na internetu brožurku vydanou k této akci a s její pomocí ateliér nejbližší našemu bydlišti. A bylo jasno – v nedělním dopoledni se s Emou vydáme do ateliéru sochaře Jana Eduarda Španihela.

Ateliér a dílna se nachází ve vile, která nese jméno babičky pana Španihela – Hermína. Na vrátkách visí plakát s označením Otevřeného ateliéru, tak si dodáme trošku odvahy a zazvoníme na zvonek…
Odvaha se vyplatila, pan Španihel přichází otevřít a můžeme obdivovat první dílo, Anděla. Musím uznat, že mu to sluší, v garáži.  Autor není příliš spokojen s umístěním sochy na paletě, tak jsem ho ujistila, že palety jsou momentálně IN. 🙂
Procházíme uličkou v suterénu vily, kolem police s modely. Vlevo nahoře je nerealizovaný model kostela pro Salesiány v Brně-Žabovřeskách.

Kompozici z kroucených ocelových pásků v popředí Ema označila za „špagety v uragánu“. Pan Španihel na to: „No vidíš, a já v tom viděl ženskou.“

 

Botičky po dětech.
 

Příští rok bych si ráda vzpomněla na Otevřené ateliéry včas a navštívila jich víc. A co vy – byli jste v některém ateliéru?

Open Space Market v Brně – ještě v neděli!

Dnes jsme se byli podívat na trhu české a slovenské módy a designu Open Space Market, který se koná od pátku do zítřka (neděle 8.9.2013) v Místodržitelském paláci Moravské galerie v Brně.

Byla jsem moc zvědavá na KOKINO design a jeho premiéru na brněnských trzích – a byla skvělá. Krásné zboží a moc příjemná majitelka, to vše zasazené do zajímavých prostor galerie. Byla jsem tak okouzlená, až jsem si zapomněla cokoliv koupit. 🙂

Chtěli jsme pořídit knihu pro dceru, ale nakonec jsme ji vybrali o kousek vedle, v nakladalství Meander. Alberto Pez – Je důležité, aby děti spaly s kočkou v posteli. Už jsme ji dnes večer přečetli plyšové kočce Kaštance a mňoukala na souhlas.

Moc se mi líbily Šaty pro princezny

Naše princezna na takové velké róby moc není. Vybrala mi magnet do sbírky u …little illustrations.

Koukala jsem se na jejich web a objevila skákací gumu v krásné krabičce – jestli je tam i návod na školku tak to nemá chybu!

Náhrdelníky od Recysklo, La Mode de Boheme a Ateliér Frou-Frou.

Na závěr fotka z prezentace obchodu Ledabíle, kde jsem se zúčastnila háčkovacího workshopu a umotala muchomůrku.

Dvě a půl hodiny kmitání háčkem v osvěžujícím průvanu vstupní haly galerie a pod trpělivým vedením Veveřice přinesly ozdobu na vánoční stromeček. Možná bych se teď mohla pustit do pufu z poslední fotky, dokud si (snad) pamatuju postup práce.

Slavnosti chřestu v Ivančicích 2013

Stává se mi z blogu spíš rodinný deníček, ale co se dá dělat… Takže dnes o tom, že nastala sezóna chřestu a my se vypravili na ochutnávky chřestových jídel do mého rodného města.

Letos jsme byli na chřestových slavnostech potřetí – a zdály se mi zatím nejlepší. Zápis z předloňska mám tady, loňský výlet za chřestem nestál za zaznamenání – přijeli jsme dost pozdě a k ochutnání toho už bylo pomálu.

Letos už je taky dcera větší, starší a rozumnější –  což samozřejmě neznamená, že by snad vzala chřest na milost a do úst. Ale nemuseli jsme aspoň strávit tolik času postáváním u skákacího hradu…

Co jsme ochutnali? Já se těšila na chřestové sushi…

…a chřestovou zmrzlinu. Moc dobrý byl ten kvítek (snad jedlý :-)).

Ostatní členové výpravy si ochutnali ještě toto:

U některých stánků se tvořily fronty a tak byla příležitost pozorovat kuchaře při práci.

Kdo už nemohl chřest ani vidět, mohl si dát třeba staročeské placky…

Koupit si něco na řemeslných trzích…

Nebo se přesunout do vinné sekce, kde bylo moc příjemně…

Ten deštník s Muchovými motivy jsem si měla koupit… tak příští rok!

„O chytré ženské je nouze. Konečně o chytré mužské zrovna tak.“ Jan Werich