Celý text naleznete na serveru (http://www.cbazar.cz) zde.
Celý text naleznete na serveru (http://www.cbazar.cz) zde.
Celý text naleznete na serveru (http://www.cbazar.cz) zde.
Celý text naleznete na serveru (http://www.cbazar.cz) zde.
Parozábrana, parobrzda, střešní fólie – zmatek laika zalije.
Dělám si z toho trochu legraci, ale při realizacích se u lidí, kteří stavějí svépomocí, často setkávám se záměnou v názvech těchto materiálů. Hrozí to i v konstrukci samotné. Často je to známka toho, že úplně nerozumíme, kde přesně má být tento materiál v konstrukci umístěn a jakou plní roli.
Často slyšíme „Jo pod tu krytinu patří parozábrana.“ Už v tom slově se skrývá podstata funkce. Parozábrana zabraňuje parám ve vstupu do konstrukce. Parobrzda páru brzdí. Difuzně otevřená střešní fólie má naopak páry propouštět, je to takový Goretex. Můžeme si to ukázat tady ve střešním plášti, kde je zespodu parozábrana nebo parobrzda v závislosti na tom, jestli máme difuzně otevřený systém a co si tam můžeme dovolit. Aby to nebylo jednoduché, udává se tam ještě nějaký údaj prostupnosti par. Na druhé straně střešního pláště naopak potřebujeme, aby konstrukce mohla vysychat. Proto je tam difuzně otevřená fólie, která současně slouží jako pojistná hydroizolace pod krytinu. Takže to funguje opačně: kdyby nám náhodou zateklo pod krytinu nebo tam zůstával nějaký kondenzát, bude tou fólií odveden pryč.
Určitě to nemůžeme zaměnit a nevhodným použitím nebo záměnou materiálů může nastat docela fatální chyba. Kvůli tomu nám třeba může shnít krov v případě, kdy nemáme parozábranu, vlhkost se kumuluje v tom mezikrokevním prostoru a nemůže nám to vyschnout směrem ven.
Můžeme tomu přecházet nějakou difuzně otevřenou konstrukcí, která tyto parametry má. U difuzně uzavřených konstrukcí je to zásadní parametr, kdy nemůžeme žádnou vlhkost do konstrukce pustit. Setkáváme se s tím i u realizací, kdy například řemeslníci, kteří jsou profesionálové ve svém oboru, dejme tomu tesař, který perfektně zvládá tesařské konstrukce, už nemají znalosti ohledně celého systému a funkčnosti. Podobně často i elektrikář. Často vůbec neřeší ty návazné věci a že není možné vrstvy poškodit. Nebo že je potřeba mít vše u svépomocného stavění dotažené v detailech. To může být častá chyba u střešních oken nebo napojení krovu na zděnou stěnu. Těch míst může být hodně a u kvalitnějších výrobců a dodavatelů už by to mělo být řešeno. U střešních oken to je kus nějaké fólie, na kterou to můžeme napojit. Nebo kolem stavebních výplní tam dodavatel udělá přípravu, kdy se to dá snadno napojit. Často vidíme, že parozábrana je nějak udělaná v ploše narychlo. Často nemá ani přilepené spoje a už vůbec není dotažená do těch stavebních otvorů. Takže potom vůbec nemůže plnit svoji funkci. Právě to precizní provedení je hodně důležité. Často vidíme rozpočty, kde je na parotěsnou vrstvu jen pár korun a je na první pohled jasné, že to ani udělat nejde. Možná potom se k tomu tak i někteří stavebnici staví.
Je dobré to vypíchnout, protože je to častá chyba i při nějakých rekonstrukcích, kdy se to prostě nějak udělá, někdo tam tu vrstvu ani nedá.
Příspěvek Parozábrana, parobrzda, střešní fólie – jak se v tom vyznat pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.
Asi nejběžnějším typem opláštění konstrukčního systému typu sendvič (two by four) je OSB deska. To se nám ale v přírodním stavitelství moc nehodí. Je to díky velkému poměru lepidel a energetické náročnosti výroby OSB desek. Proto přicházejí na řadu i jiné prověřené varianty, kdy pro opláštění a zavětrování konstrukce sloužily stavební desky, které byly nabíjeny diagonálně.
Už se tomu krátce věnujeme v jednom videu. Tady máme záběry z jedné stavby, kde můžeme vidět celé opláštění stěn. Za mnou můžeme vidět finální plochu, kde jsou hliněné omítky a vápenný nátěr. Málokdo by jsi asi tipnul, že zatím je dřevěná sendvičová konstrukce.
Desky jsou zde ze statických důvodů. Pokud bychom nechali jenom jednoduchou rámovou konstrukci, tak nám dům spadne jako domeček z karet. OSB deska nebo diagonální desky nám slouží jako zavětrování a celkově nám stužují stavbu. Dneska už máme na výběr z více materiálů, které můžou plnit tuto funkci a budou bližší přírodnímu stavitelství. Toto je varianta opláštění z interiéru, kde jsme na dřevěné desky dali papírovou parobrzdu. Dále pak byla nějaká předstěna s hliněnou omítkou. Zvenku může být opláštění z dřevovláknité desky, která je plně difuzně otevřená. Od určité tloušťky může deska plnit také statickou roli. Je tady více variant a můžeme se OSB desce jednoduše vyhnout.
Je to řešení, které je pořád dost nestandardní a málo používané. Narážíme na to u lidí, kteří se snaží stavět ohleduplnějším způsobem nebo mají blíže k přírodnímu stavitelství. Možnosti tu jsou. Je to o kompromisech a záleží na parametrech stavby, na použitých izolacích a dalších aspektech. Tady si chceme jenom ukázat, jak to vypadá, a že to je plně využitelná, plnohodnotná varianta.
Příspěvek Náhrada OSB desky v přírodní sendvičové stavbě pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.
Slaměné balíky jsou jádrem celého systému slaměných domů. Toto video budeme celé věnovat slaměným balíkům a tomu, co je dobré vědět, než se pustíme do stavby slaměného domu. Jsem tady s Danem Grmelou, který je specialista na navrhování těchto domů a taky má bohatou zkušenost přímo s realizací staveb i se sháněním balíků a se vším, co s tím souvisí.
Na úvod se chci, Dane, zeptat: Zmiňovali jsme různá technická řešení a s tím související různé typy balíků. Jaké jsou možnosti shánění jednotlivých formátů balíků?
V zásadě se u nás vyrábějí 3 základní typy balíků, malé hranaté, velké hranaté a kulaté. Z těch kulatých se moc nestaví, nejčastěji se staví z malých hranatých, občas se něco staví z velkých hranatých, ty jsou vyloženě vhodné pro nosnou slámu. Ty velké hranaté mají rozměry okolo 70 x 90 x 200 cm nebo i více, záleží na sklízecí technice, ty malé mají přibližně 35 x 45 cm a délka se dá vždy nastavit. Obvykle nastavujeme délku kolem 75 cm a balíky se využívají jako výplň fošínkového skeletu.
Jak je to s váhou? Lze s takovými balíky manipulovat ručně, nebo je potřeba použít mechanizaci?
K manipulaci s velkým balíkem je potřeba tak 6 lidí, aby s ním pohlo, takže je většinou potřeba zdvižka nebo jeřáb. Ten malý je tak akorát, aby ho jeden člověk unesl.
Jaká je cena těchto balíků? Když člověk jezdí krajinou, vidí hlavně ty velké, ale více se využívají ty malé.
Při použití těch velkých jsem byl asi jen třikrát za život, takže jejich cenu z hlavy neznám, cena těch malých začínala na 5 korunách a občas má někdo štěstí, že je stále ještě od nějakého místního zemědělce velmi levně, za 10 – 15 korun koupí. Ti, kteří vědí, že to prodávají na stavbu, že se z toho v dnešní době dá stavět, už to dnes prodávají za 35 – 40 Kč za kus. Těch malých lisů na malé balíky je v republice kolem 600, takže sehnat se dají, ale v některých lokalitách to shánění může být obtížné. Většina velkých družstev slámu lisuje do velkých balíků, je to pro ně rychlejší a snazší, do malých lisují drobní zemědělci a chovatelé, případně ta družstva, která svým zaměstnancům dávají slámu pro jejich domácí chovy, sklidí většinu do velkých a jen malé množství sbalí do malých balíků. Slámu lze ale kdykoli z velkých kulatých balíků přebalit do malých hranatých. Z velkých hranatých to moc dobře nejde, protože v něm jsou ta stébla už rozbitá, podrcená, a když se velký balík přebalí do malého, už se s ním nedá tak dobře pracovat. Po přestřižení provázků, které balík drží pohromadě, potřebuji, aby ten balík nabyl jen po délce, aby dobře pružil a tak pěkně seděl do všech detailů a mohl jsem ho dobře napasovat na místo. V tomto případě se ale stává, že se tyhle z velkých přebalené malé balíky začnou sypat a drolit na všechny strany.
Když to vrátím zase do praxe. Mám projekt, chci začít stavět, kdy je nejvhodnější doba začít ty balíky shánět? Nekoupím je ve stavebninách, mám začít hledat lokální zemědělce? Různé regiony asi mají svá specifika, lze to nějak zobecnit? Jak mám začít?
Většinou ten běh prací s architektem – nejprve architektonická studie, potom projekt k povolení, projekt provedení – většinou je tahle přípravná fáze tak na 9 měsíců až rok. Myslím si, že nejlepší čas začít shánět balíky je někde mezi studií a projektem. Když už máme architektonickou studii hotovou, tak už známe velikost a objem a dokážeme odhadnout počet balíků. Začínáme tedy poptávat a shánět asi tak rok předem. Není podle mne nutné a ani výhodné, aby si to stavebník ten rok předem už koupil a naskladnil, stačí, když si tam zajede balíky změřit a zvážit, obvykle vážíme alespoň 10 kusů. S těmito rozměry pak už počítáme v projektu, je tedy dobré pro projektování rozměry balíků znát. Doporučuji si ty balíky vždy shánět v místě, jednak aby byla minimalizovaná ekologická stopa způsobená dopravou, jednak to i vyjde levněji, jak doprava, tak i balíky. Kdo v místě nesežene, tak se může podívat na našich webových stránkách v sekci Databáze lisů na slaměné balíky, máme tam asi 20 kontaktů, tak lze případně někoho najít i tam. Možná to bude o něco dražší a pravděpodobně se ty balíky povezou na větší vzdálenost.
Je to taková vaše služba zdarma navíc k té vaší hlavní, stavební činnosti, že vy evidujete ty možnosti včetně doporučení po celém Česku, takže hledat se dá i tam. Taky jsem slyšel, že je potřeba nechat ten balík rok uležet. Je to důležité?
Myslím, že ne. Balík něco ztratí ze své hmotnostní vlhkosti, asi 10 %, tak jako dřevo, po nakácení je vlhčí, těžší, než když pak doschne, ale sláma může klidně doschnout i v té konstrukci, ničemu to nevadí. Naše stavby navrhujeme vždy jako difuzně otevřené, takže vlhkost dřeva ani slámy není problém, stejně jako nějaká třeba havárie, porucha. Máme zkušenost, že když do toho zateče, tak nejpozději do konce příštího léta to uschne, podobné jsou i zkušenosti ze světa. Takže jestli tam dám balík, který má při instalaci 110 kg kubík a po dvou letech bude mít 100 kg kubík, podle mě to ničemu nevadí. Nevím, proč by mělo být výhodnější je rok sušit.
A co rizika? Určitě do toho promlouvá počasí, jak se vše podaří zorganizovat v místě stavby. Není výhodnější je mít už předem, že pak třeba můžu slíbit tesařům termín stavby? Tohle znám i ze své praxe, že není úplná jistota, že ty balíky budou a v jaké kvalitě. Jak tohle vychází z vaší ankety, kde už máte informace z více než 40 domů?
Já myslím, že už sis na to odpověděl sám. Nedokážu to tak zvážit, co je výhodnější. Já osobně, abych ty balíky nemusel skladovat, čímž rostou náklady a pracnost, tak bych si to rok předem domluvil, případně měl třeba ještě jeden záložní zdroj, ale kupoval bych to až ten rok, kdy stavím. Samozřejmě je to jistota, když to mám naskladněné předem – ale investuji do skladu, investuji do práce, riskuji, že když to budu skladovat špatně, tak my myši mohou přehryzat provázky a to je zase práce navíc, někdo to špatně zaplachtuje a balíky mohou zmoknout a zhnít a je tam zbytečný odpad… Je to na zvážení, já to obecně nedokážu říct, každá varianta má svoje. Pokud mám možnost ty balíky skladovat dobře a blízko stavby, tak bych je skladoval. Kdybych si musel pronajímat nějakou stodolu někde o 10 km dále a dvakrát vše nakládal a skládal, převážel…
Ještě mě napadá jeden aspekt, a sice že všechny stavby v Česku se kupí do jednoho termínu. Musí tam být všichni ti tesaři a další, kteří se na tom podílejí, a stihnout to během dvou měsíců postavit. Kdybych tu slámu měl dříve, tak mi to dává možnost začít už dříve, třeba v březnu, a budu mít jakožto zákazník, stavitel větší svobodu, větší možnost volby řemeslníků, ti přece v tom březnu nejsou tak vytížení jako potom v tom červenci a srpnu, kdy jsou dovolené, všechno běží na plné obrátky.
Já myslím, že tesaři mohou klidně tu konstrukci v březnu, dubnu, květnu konstrukci postavit a ty balíky si tam lidé už většinou dávají sami, takže to pak většinou závisí na pokrývačích. No a není tak těžké si tu střechu deskou DHF nebo dřevovláknitou deskou zaklopit, abychom mohli dát ty balíky shora, a potom máme řadu týdnů, kdy pak mohou přijít pokrývači. Celkem vzato tesaři na balících nijak závislí nejsou, protože jsou tam dřív než sláma. Když už jsou potom žně, koncem července nebo začátkem srpna, tak už tesařská konstrukce bezpečně stojí. Je nejefektivnější dát balíky rovnou do střechy, pak střechu zakrýt, když by třeba zrovna klempíř nebo pokrývač neměl čas, alespoň tou dřevovláknitou deskou, která tam stejně vždycky je a pršet na ni může a pak už můžou navazovat ty další práce.
Určitě to, co říkáš ty, že když ty balíky mám už k dispozici, taky je to výhoda, že už je mám po ruce. Když jdou balíky rovnou z pole do střechy, je to méně nákladné, méně pracné. Pro stavební firmy, které staví více než jeden dům do roka, ty si to nejspíš budou chtít naskladnit. Pro svépomocného stavebníka je to myslím spíš trochu nevýhoda, že má více práce s tím naskladněním a vyskladněním, musí to udělat 2x.
Ještě určitě záleží na technickém provedení, jestli jsou balíky ve střešním plášti. Myslím, že teď je to docela jasné, ty zásadní informace padly a že se to v dalších videích ještě bude prolínat. Pro základní přehled je to dostačující. Dane díky moc.
Tady vidíme, že i tento druh stavby má svá specifika, ale i s tím vším se dá rozumně pracovat, vidíme to i na tom, jak se tento obor rozvíjí, i na tom množství staveb. Zmiňovaná anketa z realizovaných 40 staveb je k dispozici a to je hmatatelný výsledek, jak tyto stavby fungují. Více v dalších tématech.
Příspěvek Balíky slámy pro stavbu slaměného domu pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.
V předchozích videích jsme mluvili o takovém způsobu vytápění, kde hoří oheň, a majitelé tohoto domu by se spíše také přikláněli k vytápění nějakým takovým topeništěm, protože je jim to mnohem bližší, ale nakonec to skončilo u elektriky.
Proč jsme zvolili tuto variantu? Samozřejmě necháme stranou ty případy, kdy někdo vyloženě chce topit elektřinou, chce to mít bezúdržbové, chce mít nějaké technologie nebo z nějakého jiného důvodu preferuje tento způsob vytápění tak jako tak. Kde to dnes určitě smysl dává, jsou dobře zateplené objekty, k čemuž my také směřujeme – aby byly energetické ztráty minimální, takže není potřeba moc, abychom dům vytopili. Takže odpadá finanční hledisko, vzhledem k tomu, že vytápění elektřinou je asi nejdražší. Standard energetické náročnosti domů se ale tak posunul, že spotřeba elektřiny k vytápění je tak malá, že už to nehraje tak významnou roli.
V naší specializaci na přírodní stavby a zdravější bydlení se také díváme na ten aspekt, jak vlastně tu energii získáváme. Bylo by to asi jednodušší, kdybychom tu energii dokázali získávat z nějakých čistých zdrojů ve větší míře, pak by tam těchto otazníků bylo méně.
Když se vrátím k této stavbě, zde to rozhodnutí bylo dáno půdorysem a členěním stavby. Ta stavba je hodně malá a i dispozičně, ať jsme se snažili, jak jsme chtěli, tak se nám sem topeniště a místo na skladování dřeva nebo jiného paliva prostě nevešlo. Ani investice na zavedení nějakého komplikovanějšího systému nebo na rozvody teplé vody nebo jiné technologie v tomto prostoru pak moc nedávaly smysl. Nakonec to skončilo tak, že bude nejvýhodnější stavbu co nejlépe zateplit a topit tady elektrikou. I vstupní náklady na podlahové topení a sálavé panely jsou nesrovnatelně nižší než u jiných systémů, a ušetřil se prostor, který by zabral komín a další vybavení.
Takže u tohoto domu se sešlo těch důvodů více a teď už nám jde jen o to, získávat více energie z čistých zdrojů.
Příspěvek Proč tento dům vytápíme elektřinou pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.
Je vůbec možné udělat ze slámy pasivní dům? Zeptám se Dana Grmely, který je specialista na navrhování slaměných domů.
Určitě to možné je a důležité je na začátek shrnout, co to je pasivní dům. Je to dům, ve kterém se topí velmi málo do 15 kWh na metr čtvereční za rok. Při 100 m2 užitné plochy domu je to metr a půl rovnaného dřeva za rok, kdy jeden metr je 300 kg dřeva. Je to tedy dům, ve kterém se takto málo topí a takový dům se dá postavit i ze slámy.
Často se objevuje polemika o skutečném navýšení nákladů. Dává to smysl u slaměného domu? Je velký rozdíl to dotáhnout z nízkoenergetického do pasivního standardu?
Záleží na tom s čím se to srovná. Pokud by člověk ten dům stavěl hodně zateplený, byl by už jako nízkoenergeticky dost optimalizovaný tvarem, natočením do světových stran, velikostí atd. Potřeba tepla se u pasivního domů vztahuje na metr čtvereční užitné plochy a mnohem snáz potom vycházejí velké domy. Dostat dům o velikosti 200 m2 užitné plochy do pasivu je o dost snažší, než tam dostat dům, který má 100 m2. A menší už tam prakticky ani dostat nejde. Záleží tedy na tom, s jakým typem slamáku bychom to srovnávali. U slaměných domů 100 až 120 m2 užitné plochy, se nejlevnější stavby svépomocí staví od 1 mil Kč. Aby se dosáhlo pasivního standardu, je tam několik věcí navíc a mohou dělat docela velký poměr. Třeba dvojnásobek a více. Musí mít tlustší zateplení podlahy, nad rámec balíku ještě nějakou další izolaci, jak ve stěnách, tak ve střeše, kvalitnější a dražší okna s nízkým prostupem tepla sklem a rámem tak, aby celkový prostup teplá byl do 0,8 W/m2K. Jsou to nepoměrně dražší okna, než třeba z nějakého nákupního centra, to co by se dalo na ten levný slamák za milión. Pokud stavím nízkoenergetický slamák za tři miliony ve vyšším standardu, který už je nízkoenergetický a pouze tam přidám větrání s rekuperací, které ten pasivní dům musí mít, aby byl hodnocen jako pasivní, tak to může být +100 až 150 tisíc za větrání a v podstatě všechno ostatní by mohlo zůstat tak jak je. Procentuální navýšení ze 3 mil na 3,15 mil Kč už není takové.
Postavit dům za milion už vyžaduje hodně kompromisů a hodně specifický přístup. Běžně se lidé pohybují trochu jinde. Tam ten rozdíl už předpokládám není tak velký. Je schopen to svépomocný stavitel provést? Je to určitě náročnější na detaily a znalosti. Jak to vnímáš v praxi?
Při jednoduchém konceptu obvodových stěn hliněná omítka-slaměný balík-hliněná omítka se může dosti pravděpodobně nepovést svépomocnému stavebníkovi dostat průvzdušnost obálky budovy pod 0,6. To znamená kolikatina objemu vzduchu v místnosti se může vyměnit při středně silném větru za hodinu. Měří se to při podtlaku 50 Pascalů. Je to jedna z norem, která definuje pasivní dům. Když to bude slaměný dům nebo jakýkoliv jiný dům postavený jako bedna z OSB desek, která se přetmelí a přelepí, tak je poměrně snadné toto splnit. Když se celý ten dům postaví jako bedna z OSB desek, tak rekordy vzduchotěsnosti jsou kolem 0,05. Požadavek je 0,6. Když se to udělá jako hlína-sláma-hlína nebo hlína-sláma-vápenná omítka, tak světové rekordy v Německu a Belgii jsou kolem 0,4. Líbí se mi docela koncept ecococon z Litvy, jsou to slaměné panely, máme je na některých našich stavbách. Větrotěsnost a vzduchotěsnost se zajišťuje pomocí difuzní fólie a dřevovláknité desky na fasádě. Samozřejmě to musí navazovat ve všech detailech. Rekordní domy jsou kolem 0,15, když to stavíte jako profi firma. Myslím, že svépomocný stavebník je toho schopen dosáhnout. Máme zatím jeden dům, který takhle svépomocný stavebník stavěl a ten je těsně pod 0,6. Máme několik domů, které jsou z OSB desek, ikdyž to u nás není tak časté a tam ten problém se splněním blowerdoor testu není.
Pokud bych to chtěl jenom v konceptu sláma-hlína, je možné toho docílit? Nebo je tam podmínka použít tu dřevovláknitou desku s fólií nebo něco takového?
Hliněná omítka v ploše sama vzduchotěsní, ale je těžké ji precizně navázat ve všech detailech. Hlína pracuje s vlhkostí a mění objem a těsnění kolem zásuvek vypínačů prostupů stropních trámů, jsou problém. Jsou na to různé finty, jak se to dá udělat, ale i ti, kteří se tím profesionálně zabývají a umí to udělat nejlépe na světě, jsou na 0,4. Riziko, že svépomocnému stavebníkovi se to nepovede, je dost vysoké. Pokud by to chtěl někdo stavět na dotaci a mít jistotu, že mu to na 0,6 vyjde, tak bych mu to raději nedoporučil. Buď zvolit jiný koncept anebo se vzdát toho, že to bude pasivní dům s dotací. On třeba nebude mít 0,6 ale 0,7. Pořád se v něm bude topit velmi málo. Ale požadavky blowdoor testu na dotaci už nesplní. Je to poměrně náročné konceptu hlína-sláma-hlína. S konceptem od ekokokonu difúzní fólie na dřevovláknité desce máme poměrně málo zkušeností a měření z konkrétních staveb, ale dá se předpokládat, že to bude snažší. Je tam finta v tom, že to drží vnější plášť. Připevnit difuzní fólii páskou k oknu, dveřím, římse a soklu zase není tak těžké.
To je spousta technických informací a z toho vyplývá, že detailů bude asi hodně. Naše zkušenost je taková, že lidé, kteří si vyberou slaměný dům mají nedůvěru k rekuperaci a spíš se tomu chtějí vyhnout. Právě to téma směřujeme k lidem, kterým se moderní technologie líbí a chtějí ten přírodní materiál nebo se jim líbí slaměný dům. Je v praxi poptávka po pasivních domech ze slámy?
U nás je to jeden zákazník z deseti, který chce dům jako pasivní nebo dům s rekuperací. Nedůvěra je dána tím, že to u nás není zatím tak obvyklé. Zařízení samo o sobě není složitější než pračka. Tím, že ji máš doma namontovanou se nestáváš na ní závislý a pořád můžeš větrat oknem. Naši nejčastější zákazníci staví dům od dvou do 3,5 milionů. Pořád jsou tam takoví, kteří to za milion, milion a půl udělají a pro ně to určitě není. Topí sporákem s přisáváním vzduchu z interiéru. Mají koncept hlína-sláma-hlína a vzduchotěsnost prakticky neřeší, i když jim to třeba doporučuji. V typickém slamáku je potřeba tepla na vytápění 40 kg na metr čtvereční a rok, což pro dům se 100 metrů čtverečních užitné plochy udělá 4 metry rovnaného dřeva za rok. Když by jeden rovnaný metr měl 300 kg. Požadavek od roku 2020 má být 70, což s přehledem splňujeme, akorát těch 70 má být kryto z obnovitelných zdrojů (dřevo, slunce). To, co je na úrovni současné legislativy tepelné ochrany budov, to je 90. Běžná nezateplená výstavba je 150 až 300. Když se na vzduchotěsnost nebude vůbec dbát, udělá se dům děravý, hlavně pak všechny ty škvírky, může to být milimetrová prasklinka a když si sečtu její délku okolo podlahy stropu, kolem všech oken a dveří, tak mi to udělá otvor jako by bylo okno otevřené na ventilačku pořád. Takže klidně ta potřeba tepla na vytápění pak může být i dvojnásobná. Jsou lidi, kteří bydlí u lesa 8m rovnaného dřeva protopí a asi jim to nevadí.
Příspěvek Pasivní dům ze slámy pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.
Celý text naleznete na serveru (http://rostliny.hyperinzerce.cz/rss/) zde.
Celý text naleznete na serveru (http://rostliny.hyperinzerce.cz/rss/) zde.