Slaměné balíky jsou jádrem celého systému slaměných domů. Toto video budeme celé věnovat slaměným balíkům a tomu, co je dobré vědět, než se pustíme do stavby slaměného domu. Jsem tady s Danem Grmelou, který je specialista na navrhování těchto domů a taky má bohatou zkušenost přímo s realizací staveb i se sháněním balíků a se vším, co s tím souvisí.
Na úvod se chci, Dane, zeptat: Zmiňovali jsme různá technická řešení a s tím související různé typy balíků. Jaké jsou možnosti shánění jednotlivých formátů balíků?
V zásadě se u nás vyrábějí 3 základní typy balíků, malé hranaté, velké hranaté a kulaté. Z těch kulatých se moc nestaví, nejčastěji se staví z malých hranatých, občas se něco staví z velkých hranatých, ty jsou vyloženě vhodné pro nosnou slámu. Ty velké hranaté mají rozměry okolo 70 x 90 x 200 cm nebo i více, záleží na sklízecí technice, ty malé mají přibližně 35 x 45 cm a délka se dá vždy nastavit. Obvykle nastavujeme délku kolem 75 cm a balíky se využívají jako výplň fošínkového skeletu.
Jak je to s váhou? Lze s takovými balíky manipulovat ručně, nebo je potřeba použít mechanizaci?
K manipulaci s velkým balíkem je potřeba tak 6 lidí, aby s ním pohlo, takže je většinou potřeba zdvižka nebo jeřáb. Ten malý je tak akorát, aby ho jeden člověk unesl.
Jaká je cena těchto balíků? Když člověk jezdí krajinou, vidí hlavně ty velké, ale více se využívají ty malé.
Při použití těch velkých jsem byl asi jen třikrát za život, takže jejich cenu z hlavy neznám, cena těch malých začínala na 5 korunách a občas má někdo štěstí, že je stále ještě od nějakého místního zemědělce velmi levně, za 10 – 15 korun koupí. Ti, kteří vědí, že to prodávají na stavbu, že se z toho v dnešní době dá stavět, už to dnes prodávají za 35 – 40 Kč za kus. Těch malých lisů na malé balíky je v republice kolem 600, takže sehnat se dají, ale v některých lokalitách to shánění může být obtížné. Většina velkých družstev slámu lisuje do velkých balíků, je to pro ně rychlejší a snazší, do malých lisují drobní zemědělci a chovatelé, případně ta družstva, která svým zaměstnancům dávají slámu pro jejich domácí chovy, sklidí většinu do velkých a jen malé množství sbalí do malých balíků. Slámu lze ale kdykoli z velkých kulatých balíků přebalit do malých hranatých. Z velkých hranatých to moc dobře nejde, protože v něm jsou ta stébla už rozbitá, podrcená, a když se velký balík přebalí do malého, už se s ním nedá tak dobře pracovat. Po přestřižení provázků, které balík drží pohromadě, potřebuji, aby ten balík nabyl jen po délce, aby dobře pružil a tak pěkně seděl do všech detailů a mohl jsem ho dobře napasovat na místo. V tomto případě se ale stává, že se tyhle z velkých přebalené malé balíky začnou sypat a drolit na všechny strany.
Když to vrátím zase do praxe. Mám projekt, chci začít stavět, kdy je nejvhodnější doba začít ty balíky shánět? Nekoupím je ve stavebninách, mám začít hledat lokální zemědělce? Různé regiony asi mají svá specifika, lze to nějak zobecnit? Jak mám začít?
Většinou ten běh prací s architektem – nejprve architektonická studie, potom projekt k povolení, projekt provedení – většinou je tahle přípravná fáze tak na 9 měsíců až rok. Myslím si, že nejlepší čas začít shánět balíky je někde mezi studií a projektem. Když už máme architektonickou studii hotovou, tak už známe velikost a objem a dokážeme odhadnout počet balíků. Začínáme tedy poptávat a shánět asi tak rok předem. Není podle mne nutné a ani výhodné, aby si to stavebník ten rok předem už koupil a naskladnil, stačí, když si tam zajede balíky změřit a zvážit, obvykle vážíme alespoň 10 kusů. S těmito rozměry pak už počítáme v projektu, je tedy dobré pro projektování rozměry balíků znát. Doporučuji si ty balíky vždy shánět v místě, jednak aby byla minimalizovaná ekologická stopa způsobená dopravou, jednak to i vyjde levněji, jak doprava, tak i balíky. Kdo v místě nesežene, tak se může podívat na našich webových stránkách v sekci Databáze lisů na slaměné balíky, máme tam asi 20 kontaktů, tak lze případně někoho najít i tam. Možná to bude o něco dražší a pravděpodobně se ty balíky povezou na větší vzdálenost.
Je to taková vaše služba zdarma navíc k té vaší hlavní, stavební činnosti, že vy evidujete ty možnosti včetně doporučení po celém Česku, takže hledat se dá i tam. Taky jsem slyšel, že je potřeba nechat ten balík rok uležet. Je to důležité?
Myslím, že ne. Balík něco ztratí ze své hmotnostní vlhkosti, asi 10 %, tak jako dřevo, po nakácení je vlhčí, těžší, než když pak doschne, ale sláma může klidně doschnout i v té konstrukci, ničemu to nevadí. Naše stavby navrhujeme vždy jako difuzně otevřené, takže vlhkost dřeva ani slámy není problém, stejně jako nějaká třeba havárie, porucha. Máme zkušenost, že když do toho zateče, tak nejpozději do konce příštího léta to uschne, podobné jsou i zkušenosti ze světa. Takže jestli tam dám balík, který má při instalaci 110 kg kubík a po dvou letech bude mít 100 kg kubík, podle mě to ničemu nevadí. Nevím, proč by mělo být výhodnější je rok sušit.
A co rizika? Určitě do toho promlouvá počasí, jak se vše podaří zorganizovat v místě stavby. Není výhodnější je mít už předem, že pak třeba můžu slíbit tesařům termín stavby? Tohle znám i ze své praxe, že není úplná jistota, že ty balíky budou a v jaké kvalitě. Jak tohle vychází z vaší ankety, kde už máte informace z více než 40 domů?
Já myslím, že už sis na to odpověděl sám. Nedokážu to tak zvážit, co je výhodnější. Já osobně, abych ty balíky nemusel skladovat, čímž rostou náklady a pracnost, tak bych si to rok předem domluvil, případně měl třeba ještě jeden záložní zdroj, ale kupoval bych to až ten rok, kdy stavím. Samozřejmě je to jistota, když to mám naskladněné předem – ale investuji do skladu, investuji do práce, riskuji, že když to budu skladovat špatně, tak my myši mohou přehryzat provázky a to je zase práce navíc, někdo to špatně zaplachtuje a balíky mohou zmoknout a zhnít a je tam zbytečný odpad… Je to na zvážení, já to obecně nedokážu říct, každá varianta má svoje. Pokud mám možnost ty balíky skladovat dobře a blízko stavby, tak bych je skladoval. Kdybych si musel pronajímat nějakou stodolu někde o 10 km dále a dvakrát vše nakládal a skládal, převážel…
Ještě mě napadá jeden aspekt, a sice že všechny stavby v Česku se kupí do jednoho termínu. Musí tam být všichni ti tesaři a další, kteří se na tom podílejí, a stihnout to během dvou měsíců postavit. Kdybych tu slámu měl dříve, tak mi to dává možnost začít už dříve, třeba v březnu, a budu mít jakožto zákazník, stavitel větší svobodu, větší možnost volby řemeslníků, ti přece v tom březnu nejsou tak vytížení jako potom v tom červenci a srpnu, kdy jsou dovolené, všechno běží na plné obrátky.
Já myslím, že tesaři mohou klidně tu konstrukci v březnu, dubnu, květnu konstrukci postavit a ty balíky si tam lidé už většinou dávají sami, takže to pak většinou závisí na pokrývačích. No a není tak těžké si tu střechu deskou DHF nebo dřevovláknitou deskou zaklopit, abychom mohli dát ty balíky shora, a potom máme řadu týdnů, kdy pak mohou přijít pokrývači. Celkem vzato tesaři na balících nijak závislí nejsou, protože jsou tam dřív než sláma. Když už jsou potom žně, koncem července nebo začátkem srpna, tak už tesařská konstrukce bezpečně stojí. Je nejefektivnější dát balíky rovnou do střechy, pak střechu zakrýt, když by třeba zrovna klempíř nebo pokrývač neměl čas, alespoň tou dřevovláknitou deskou, která tam stejně vždycky je a pršet na ni může a pak už můžou navazovat ty další práce.
Určitě to, co říkáš ty, že když ty balíky mám už k dispozici, taky je to výhoda, že už je mám po ruce. Když jdou balíky rovnou z pole do střechy, je to méně nákladné, méně pracné. Pro stavební firmy, které staví více než jeden dům do roka, ty si to nejspíš budou chtít naskladnit. Pro svépomocného stavebníka je to myslím spíš trochu nevýhoda, že má více práce s tím naskladněním a vyskladněním, musí to udělat 2x.
Ještě určitě záleží na technickém provedení, jestli jsou balíky ve střešním plášti. Myslím, že teď je to docela jasné, ty zásadní informace padly a že se to v dalších videích ještě bude prolínat. Pro základní přehled je to dostačující. Dane díky moc.
Tady vidíme, že i tento druh stavby má svá specifika, ale i s tím vším se dá rozumně pracovat, vidíme to i na tom, jak se tento obor rozvíjí, i na tom množství staveb. Zmiňovaná anketa z realizovaných 40 staveb je k dispozici a to je hmatatelný výsledek, jak tyto stavby fungují. Více v dalších tématech.
Příspěvek Balíky slámy pro stavbu slaměného domu pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.
