Je zvláštní psát příspěvek po delší odmlce: nicméně po několikaměsíční době „vegetačního klidu“ (jak přírodního, tak i toho mého) kolem sebe vidím zase všechno růst, klíčit a zelenat se, a tak mi to prostě nedá.
Lísky (Corylus avellana) mám ráda odjakživa. Vždycky brzy na jaře prohlížím větvičky a hledám pupeny s červenou chocholkou, ze kterých při troše štěstí na podzim uzrají oříšky.
Škoda, že lísek není v našich zahrádkách víc. Jsou naprosto nenáročné a má z nich užitek spousta živočichů: nejen veverky a my lidé. Pyl z lískových jehněd je například vítanou pochoutkou pro čerstvě probuzené čmeláčí královny, které brzy z jara hledají hnízdo pro nadcházející sezónu…