Možnosti použití parobrzdy, parozábrany nebo vzduchotěsné vrstvy u přírodních staveb. V konvenčním stavitelství to lidé moc neřeší, ale v přírodním stavitelství je to citlivé téma. A to zcela oprávněně, protože určitě nechceme bydlet v igelitovém sáčku nebo polystyrénové krabičce. Často je právě tématem parobrzdná, parotěsná, vzduchotěsná vrstva.
V přírodním stavitelství si někdy můžeme pomoci omítkami, u slaměných domů jsou to hliněné omítky. U jiných domů si můžeme pomoci parobrzdnou folií, které jsou na bázi papíru. Není to úplně čistý papír a taky to musí mít nějaké vlastnosti. Často se neobejdeme bez OSB desek, které se nám tam úplně nehodí, ale je to o nějakých kompromisech nebo vůbec o funkčnosti systému.
Příklad, kde se to řeší opravdu velmi těžce, jsou nadkrokevní izolace. Pokud máme nějakou střechu, která není rovná, máme udělaný krov, na to položíme pohledový záklop, jak je to vidět tady nebo i na kolmé stěně, ale bavíme se primárně o střeše s nadkrokevní izolací. Je jedno, jestli je to zděný slaměný dům, srub nebo roubenka nebo jestli je to nějaká rámová konstrukce. Jde o to, že pokud máme ve střeše nějakou izolaci, tak potřebujeme něco, co nám bude kontrolovat vlhkost v konstrukci.
Pokud si to vezmeme v reálném provedení, udělám si krov, na to dám pohledový záklop a pokud chci použít papírovou parobrzdu, jak to reálně udělám, abych tu parobrzdu nepoškodil, když potřebuji na střeše provádět další věci a ta je to v úhlu 45 °. To si může každý zkusit, že je to téměř nereálné, aby člověk vrstvičku nepoškodil.
Následuje nějaká další konstrukce pro izolaci, potom zase nějaké laťování nebo nějaký záklop. Člověk se tam zkrátka hodně nachodí. Optimální řešení je použít OSB desku, kterou tak jednoduše nepoškodím.
Takže dám podobně, jak je tomu tady, pohledový dřevěný záklop, na to dám OSB desku a přelepím ji. Tím mám vyřešenou parobrzdnou i vzduchotěsnou vrstvu. Můžu potom pokračovat s těmi dalšími pracemi, aniž bych tu vrstvu nějak poškodil nebo se musel nějak obávat, že tam udělám nějakou škodu. Má to samozřejmě vliv na funkčnost, rychlost a nakonec i na cenu. Když to někdy člověk nedělá nebo nechápe funkčnost celého systému, tak tam má OSB desku jako trn v oku, což se dá pochopit, ale nabízí se tedy otázka, jak to tady udělat jinak?
Existují nějaké možnosti, ale ty jsou o tolik komplikovanější nebo jsou tak specifické, že když to člověk všechno zváží, tak se prostě dopracuje k nějakému závěru a ten kompromis je potřeba někde udělat.
Tady vidíme nějaký konkrétní případ, kdy jsme v přírodním stavitelství limitováni a samozřejmě, pokud to nebude celohliněný domek nebo celo-slámo hliněný, tak pokud to není pro mě ta cesta, a chci jiný typ stavby, tak musím skousnout nějaké kompromisy, které se mi třeba nemusí úplně líbit.
Někdy, když sdílíme dílčí věci, tak je pro někoho trnem v oku že tady najednou máme OSB desku nebo vidí tohleto a támhleto. Ale bez kontextu celé stavby, systému a dalších priorit – tu stavbu musíme nějak větrat, spousta dalších věcí má vliv na interiérové klima, na možnosti vytápění, nejde k tomu nějak jednoduše ani zkratkovitě přistoupit. Proto sdílíme tuto zkušenost, tento postup. Je to samozřejmě jedno řešení v celé stavbě, ale možná v širším kontextu, proč to tak tady zrovna je. Narážíme na to, že bychom mohli použít něco jiného, ale jak to potom v praxi udělat dobře a funkčně.
Příspěvek Parotěsná vrstva u nadkrokevní izolace přírodní stavby pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.