Fasády na slaměném domě. Jaké máme možnosti? Povídám si s Danem Grmelou, který je expert na navrhování slaměných domů. Mohl by jsi nám Dane shrnout nějaké základní možnosti, které máme?
Únosné slaměné konstrukce připadají v úvahu dvě varianty. Buď vápenná omítka přímo na slámu nebo hydrofobizovaná hliněná omítka přímo na slámu. U skeletových systémů máme další dvě varianty. Buď obkládáme dřevovláknitou deskou, na které bývá nejčastěji hliněná omítka z hydraulického vápna, Případně se dá na to natáhnout jakákoliv omítka s malým difuzním odporem, silikonová nebo minerální. Další možností je fasáda s dřevěným obkladem. Není příliš vhodné obložit dřevěným obkladem přímo slaměný balík. Taková stěna jednak málo izoluje, protože balík je průvzdušný. Pohyb vzduchu ve větrané mezeře pod podkladem vytahuje vzduch z balíku, který by měl být uzavřený na to, aby dobře izoloval. Zároveň je to požárně nebezpečné. Když dojde k požáru v interiéru, plameny se dostanu ven okny a šli by pod větraný obklad do mezery, tak by to velice rychle a snadno shořelo. Jeden takový dům rychle shořel už při stavbě, stavěli to nějací architekti, kteří při navařování IPY na sokl jsi tím hořákem zafoukli pod dřevěnou fasádu, kde byla přímo sláma, a ten dům lehnul popelem velmi rychle. Z tepelných důvodů je dobré slámu zavětrotěsnit pod tím dřevěným obkladem. A z požárních důvodů nějakým způsobem požárně uzavřít. Používá se zase buď dřevovláknitá deska a nebo hliněná omítka. Na ní se pak provede ten dřevěný obklad. Nejčastěji je to na nějakém návětrném štítě.
Jaký je rozdíl mezi klasickou vápennou omítkou a klasickou hliněnou omítkou?
v hliněné omítce je pojivem hlína samotná, plnivem je písek. Ve vápenné omítce je pojivem vápno a plnivem písek. Když se vápenná omítka dobře udělá, lépe odolává dešti než ta hliněná. Pro laické svépomocné provedení je ta hliněná omítka snažší. Dá se snáze opravovat a je těžší udělat chybu. U vápenné omítky je potřeba hlídat, aby byla dobře namíchaná, aby dobře uzrála. Je potřeba ji dobře chránit před větrem a sluncem dokud prakticky nevytvrdne, aby neztratila vodu příliš rychle. Říká se že se jinak spálí a zkřehne. Pokud je to omítka jenom s vápenného hydrátu, který není zas až tak odolný proti vodě, tak je vhodné přetírat buď každý rok, vápenným nátěrem v místech, kde prší. Typicky od parapetu oken dolů. A nebo volit nátěr s nějakou hydrofobní přísadou. Občas se dává třeba 1 % akrylátu do vápenné barvy a potom to může být i klidně jenom z vápenného hydrátu, který se běžně přímo prodává. Mě se líbí omítky vyrobené přímo na stavbě z páleného vápna, které se hasí přímo na stavbě hromadou písku. Říká se tomu hotmix, stavěly se takhle hrady a zámky. Je to efektivnější než hasit vápno předem v jámě. Dá se vrstvit písek, do toho jedna sedmina páleného vápna, které je velmi levné. Vytvoří se hromada, zalije se vodou a ono to pak hasí takzvaně nedokonale, některé částice vápna méně jiné více. Ještě do toho vstupují některé látky z písku na takové omítky jsou proti vodě odolnější než ty z hydrátu. Mě je to bližší a realizovali jsme to několikrát a mám s tím dobrou zkušenost. Je to pracnější, ale odolnější. Strojní omítání je výhodnější vápenná omítka.
Kde je vhodné zvolit dřevovláknitou desku a proč?
Řekl bych že pro použití dřevo vlákna jsou dva hlavní důvody. Je to snažší zajištění vysoké míry větrotěsnosti. A pak je to snadnost a rychlost aplikace omítky na rovný podklad v tenčí vrstvě. Dá se použít systémové řešení, vápenné lepidlo přímo k nanesení na dřevovláknitou desku. Od výrobce připravená směs s hydraulickou přísadou, pískem. Aplikace je potom rychlejší a preciznější, pokud jde o záruku na trvanlivost a nějakou rovinnost. Také s ohledem na vzduchotěsnost a větrotěsnost, dá se tak udělat i pasivní dům s vysokou mírou neprůvzdušnosti. Dřevovláknitá deska dobře ošetřuje návaznost zateplené plochy v přechodu do detailů. Také je možné aplikovat slaměné balíky v uzavřeném skeletu.
Dělá se někdy na slaměných domech kompletní dřevěná fasáda?
Někdy ano ale hlavním důvodem je estetika, spíše než praktičnost. často je to v kombinaci, aby fasáda nebyla jednolitá. Rozhodně to není nějaká levná varianta.
Mě napadá ještě varianta neomítaného balíku.
Pokud jde o požární bezpečnost a tepelné ztráty, tak to není vhodné řešení. Je to požárně nebezpečné a efektivní tepelně izolační tloušťka, pokud fouká vítr, je minimální. Balík je pórovitý a pokud ho profoukne vítr, tak prakticky neizoluje. Je to spíš taková designová zajímavost.
Příspěvek Jakou fasádu na slaměný dům pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.