Dům a zahrada

Interiérové příčky jsou nedílnou součástí každého domu. Jsem tady Danem Grmelou, který je specialista na navrhování slaměných domů. Je možné hlínu použít jako výplňový materiál do nějaké dřevěné konstrukce?

Jsou čtyři základní možnosti, jak z hlíny stavět příčky. 1. nějaký deskový materiál, na to pouze omítka, to bude pravděpodobně vhodné spíše do patra, kde to nebude zatěžovat stropy. 2. hlína tvoří celou tloušťku příčky – to je v zásadě příčka z nepálených hliněných cihel. My děláme ještě takovou specialitu  a tou je hliněná směs: sláma, hlína a písek. Do latěčkového proutěného rostu, kdy teda rošt dřevěný tvoří jenom takovou subtilní kostru, která sama o sobě není vůbec pevná, je velmi pružná a když se o ní člověk opře rukou, tak se to snadno prohne. Na to naneseme stejnou směs, kterou nanášíme i na slaměné stěny. Využijeme pak tedy na příčky stejnou technologií s minimální ekologickou stopou, z lokálního materiálu. Nejčastější máme poměrně subtilní rošt z dřevěných latí. Ty vodorovné mají asi jenom 2,5×2 cm, mezery 3,5 cm, když by mezery byly větší, tak směs propadne, když by byly menší, tak mám větší práci s výrobu roštu. Tu stejnou směs hlína, sláma, řezanka potom naneseme na ten dřevěný rošt, první třeba jenom spodní půlku nebo první z jedné strany. Pokud tam toho nanesu moc, tak se mi ta příčka začne už takhle prohýbat vlastní váhou tím, jak je ta hlína mokrá. Potom vezmeme nějakou lať nebo prkno, jedno svisle, jedno šikmo, dáme do vodováhy a až to uschne, tak v suchém stavu jsou ty příčky svojí pevností a tuhostí prakticky k nerozeznání od příčky zděné.  Výhodou je to, že nemusí být příliš tlusté, typicky děláme 10 cm, čímž šetří místo oproti příčce zděné nebo dusané. Jsou dost pevné na to, aby se na ně dalo úplně cokoli pověsit.

To jsou dobré informace, celkový nápad i způsob, že to takhle funguje. Počítám, že to máte ověřené v praxi.

Ano, toto máme realizované mnohokrát.

Pak jsi ještě zmiňoval tu dusanou hlínu.

Dusaná hlína je velmi pracná, v podstatě do bednění dostat hlínu v takové suché směsi, co popisuji v jiném videu na tu podlahu, pomalu to přibývá. Mívali jsme to dřív pro zpestření na workshopech. U nás to nikdo nenabízí, ale na stavebním veletrhu ve Vídni to nabízela firma za 700 euro/m2, což je poměrně hodně za nějakou 14 cm příčku. Takže je to vyloženě designová, dekorativní záležitost. Neřekl bych, že jde o něco praktického. Někde uprostřed bude ta příčka z těch hliněných nepálených cihel. Vyrobit si na stavbě cihly bude pracnější než rovnou vyrábět příčku z roštu. Koupit cihly a dopravit je, je dražší než udělat je z odpadního dříví a nanést na to směs. A i to zdění samotné z těch malých cihel je pomalejší než ta výroba příčky do toho roštu. Co by mohlo být relativně efektivní jsou dutinové cihly nepálené, což přibývá docela rychle. Ale není to pohledově nic krásného.

Jaké máme možnosti v prvním patře?

Záleží jak pracuje architekt s architektonickou studií. Tradičně vlastně nikoho nenapadlo dělat příčky v patře nesouosé s nějakými příčkami nebo jinými nosnými prvky v přízemí. V moderní architektuře se často na tohle vůbec nehledí a přízemí staticky nekoresponduje s tím vrškem. Potom samozřejmě musí být ty vrchní příčky lehké, jinak by nám vycházeli velkého dimenze stropních trámů, průvlaků, sloupů a velmi špatně by nevycházelo spojení jakýchkoli nosných prvků potom na otlačení. Pokud ten architekt s tím pracuje rozumně tradičním způsobem a pod příčkami v patře má umístěné hustěji nosné prvky ve formě nějakých sloupů nebo příčky v přízemí a v patře jsou souosé, tak není takový problém postavit těžkou příčku v patře. Poměrně často stavíme hliněné příčky ze směsi hlíny, písku, řezanky do latěčkového roštu i v patře, ale není to vhodné vždycky

Jaké jsou tedy alternativy?

Buď obyčejný sádrokarton nebo biologicky příznivější sádrovláknité desky, které se dají omítnout hliněnou omítkou jen v tenoučké vrstvě. Když chce někdo ještě přírodnější, méně prefabrikované, tak může být příčka prkenná, na tom rákosové pletivo a do rákosového pletiva natažený 1,5-20cm z každé strany.

A co třeba slaměné panely, máte s nimi nějakou zkušenost?

Málo, v podstatě na jednom domě je máme použité v nějakém větším množství. Asi proto, že vycházejí dráž než to sádrovlákno nebo sádrokarton. Zase mají třeba lepší vlastnosti akustické, akumulační, takže je to docela pěkný materiál, ale poměrně dražší. Spíš tam, kde by přišel k nějaké suché montované stavbě ten slámokarton, tak na mokré stavbě s hlínou, kde děláme s 20 t hlíny na obvodové stěny, tak už z nich rovnou jednou technologií uděláme i ty příčky, které jsou zase ještě o něco akustičtější, tužší a více akumulační než ty slámokartonové. Určitě to z toho sádrokartonu jde, zase omítnout v tenké vrstvě hlínou, V našich projektech to není časté.

Příspěvek Hliněné příčky ve slaměných domech pochází z Přírodní bydlení

Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.