Prosvětlený moderní srub

Tento srub je výjimečný tím, že je v něm hodně světla. Je to dáno několika důvody. Všechny plochy, mimo roubené stěny, jsou v bílých hliněných omítkách, což nám ten srub prosvětluje. Také jsou tady veliká okna. Pomáhá tomu také nátěr dřevěných prvků. Byl zde zvolený nátěr olejem s bílým pigmentem. Dřevo pak vypadá jako čerstvě obroušené nebo ohoblované. Dalším atypickým prvkem jsou světlé podlahy. Tam kde není masivní světlá dubová podlaha, tak je to světlý kámen.

Všechny tyto aspekty dohromady stavbu velice prosvětlují. V prvním patře k tomu také přispívá tato galerie. Je nutno říci, že většina těchto věcí je nadstandardní a pokud jde o náklady, tak je to mimo nějaká klasická provedení. Srub byl dokončený maximálně v přírodních materiálech. Pokud dám stranou nějaké moderní technologie, tak jsou zde přírodní hliněné omítky, přírodní izolace a dřevo.

Příspěvek Prosvětlený moderní srub pochází z Přírodní bydlení

Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.

Difuzně otevřená vápenná omítka na dřevovláknité desce

Jedna z možností, jak udělat na dřevostavbě difuzně otevřenou fasádu, je omítka na dřevovláknité desce. Platí to i pro slaměný dům. V tomto záběru vidíme jednu z dřevostaveb, kterou je v tomto případě slaměný dům. V kontextu dřevostavby jako dřeva co do nosné konstrukce, tady máme slámu jako výplňovou izolaci. Těch alternativ ale může být více. Je zde trochu atypické, že vidíme příklad slaměného domu, u kterých jsme zvyklí dávat přímo na slámu hliněnou či vápennou omítku nebo nějaký dřevěný obklad.

Máme i tuto možnost a je to vhodná varianta, pokud chceme slaměný dům dotáhnout do pasivního standardu. Pod dřevovláknitou desku dáváme ještě difuzní fólii a trochu atypicky se zde rovina vzduchotěsnosti řeší z venku. Je zde balík, potom je fólie, dřevovláknitá deska, a na tom je pak omítka. Tady je to zvláštní ještě v tom, že se většinou na dřevovláknité desky dávají nějaké certifikované systémy a finální omítkou je nějaký silikát. V tomto případě je zde provedení ve vápenné omítce. Přes můstek stavebního lepidla se potom jádrová vápenná omítka a potom finální omítka.

Tady to je ve stavu před finálním nátěrem. A ani bychom nepoznali, že jde o slaměný dům. Slaměný dům může vypadat různě a může se hodit do jakékoliv zástavby. Zrovna v tomto provedení by si člověk netipl, že je to slamák. Jak to vypadá vevnitř si ukážeme na jiných videích. Tady to bylo ale o celkovém kontextu fasády a o tom, že i na dřevovláknitou desku můžeme dát vápennou omítku a nemusí to být nutně silikát.

Jde to vidět i na fotkách na videu, kde se lepidlo dělá se zubem, aby se v tom omítka lépe zachytila. Výhodou tohoto systému je, že dokážeme udělat uzavřený dřevěný skelet a potom ty izolace, ať už je to sláma nebo cokoliv jiného, máme možnost montovat zevnitř. Stavbu přitom máme chráněnou proti klimatickým změnám.

Příspěvek Difuzně otevřená vápenná omítka na dřevovláknité desce pochází z Přírodní bydlení

Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.

Lano pro olištování podlahy nebo stropu

Lanové olištování podlahy jsme si již ukazovali. Zde můžeme vidět ale i olištování pomocí lana u stropu. Lze to použít kdekoliv, kde se nám potkávají různé dva povrchy nebo by bylo pracné je nějak napojit.

Příspěvek Lano pro olištování podlahy nebo stropu pochází z Přírodní bydlení

Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.

Komín ve srubu

Komín ve srubu, jeho dokončení a také prostup střechou. Jsme ve srubové stavbě, která sesedá. To co tady vidíme by bylo použitelné i v normální stavby. Vždycky totiž řešíme nějaký prostup komína střešním pláštěm. Samozřejmě to musí mít nějaké bezpečnostní parametry, aby ten komín při prostupu střechou měl nějakou izolaci, nebo aby tam byla nějaká mezera mezi komínem a dalšími konstrukcemi.

Tady se nám potkává několik věcí, a proto to sdílíme na těchto záběrech. První je ta vizuální část, kdy vidíme, že komín má velmi zaoblené rohy, což je docela atypické. Je na něm světlá hliněná omítka, což je také atypické. A pak je tady to samotné řešení kolem komínu a napojení na střešní plášť. Jednak nám to musí umožňovat sesedání stavby tak, aby to komín nepoškodilo. Zároveň aby to bylo dokončené a zalištované, abychom se v prostoru cítili příjemně a nekoukala nám z toho nějaká izolace. Uvnitř olištování je nehořlavý materiál, který se komínu může dotýkat. Můžeme to brát jako inspiraci, jak takový komín dokončit, a jak by to mohlo vypadat.

Příspěvek Komín ve srubu pochází z Přírodní bydlení

Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.

Originální svítidlo ve srubu

Tady k tomu lustru nevím co mám říct, jenom se mi prostě líbí :-) Jsme ve srubu a součástí tohoto srubu je i galerie. Záměrem majitele bylo, aby zde nevznikaly žádné ostré povrchy a vše bylo zaoblené. A lustr do toho barevně i tvarem zkrátka sedí.

Příspěvek Originální svítidlo ve srubu pochází z Přírodní bydlení

Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.

Světlá kuchyně ve srubu

Světlá moderní kuchyně ve srubu. Celý tento srub je hodně prosvětlený – vidíme tady zajímavý kontrast podlahy, dřevěných stěn, stropů a hliněných omítek. Dřevěné stěny jsou natřeny pigmentovaným olejem do bílé. To všechno vytváří pocit světlosti a prostoru.

Tato kuchyně do toho celkově zapadá. Máme tady světlou podlahu v kameni. I když je kuchyně vyrobená z masivního dřeva, tak díky bílému povrchu to celou kuchyni prosvětluje. Máme tady zakomponovaný i malý sporák na dřevo. Sdílíme to hlavně proto, že to vystupuje z nějakých standardních řešení. Jde vidět, že i ve srubu můžeme mít moderní světlou kuchyni. Typ roubené nebo srubové stavby nás ve spoustě věcí nijak neomezuje. Právě naopak to může vytvořit hodně pěkný a specificky prostor.

Příspěvek Světlá kuchyně ve srubu pochází z Přírodní bydlení

Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.

Úložné prostory v podkroví

Úložné prostory v podkroví bývají výzvou, zvláště pokud máme nižší sklon střechy. V rozích podkroví nám pak vzniká hůře využitelný prostor. Tady vidíme jedno ze standardnějších řešení, kdy vzadu v rohu vznikají skříňky, které se přizpůsobují sklonu. Vidíme tady řešení v masivním dřevě, které je součástí galerie. Na dalším videu také nalezneme řešení atypických posuvných skříní v podkroví.

Příspěvek Úložné prostory v podkroví pochází z Přírodní bydlení

Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.

Slaměný dům svépomocí za 14 měsíců

V délce realizace rodinného domu bývají obrovské rozdíly. To je asi známá věc. V kontextu přírodního stavitelství můžeme sdílet jeden konkrétní případ – je to svépomocná stavba slaměného domu.

Majitelé byli tlačení časem a je to na hranici proveditelnosti. Celé to trvalo 14 měsíců. Od 1. kopnutí do země až po nastěhování. Je nutno říci, že dům není úplně hotový v interiéru. Dům už je ale zabydlený a majitelé zde bydlí půl roku. Majitelé si nechali postavit opláštěný dřevěný skelet a měli výpomoc na interiérové příčky a omítky. Spoustu dalších věcí si dělali sami a koordinovali práce bez dalších zkušeností s tím, jak práce na sebe ideálně navazují. Dá se to udělat i takto rychle, ale určitě to není standard u svépomocného provedení. Spíše ta realizace bývá delší, ale vidíme, že to udělat jde. Sdílíme z této stavby i další videa a můžeme vidět, že je to opravdu pěkně udělané. Jsou zde hodně atypické prvky, jako je třeba hliněná podlaha.

Majitelé nám se mi říkali, že pro ně bylo náročné, že nemají zkušenost s provázaností jednotlivých prací. Pokud by to mělo být ještě rychlejší nebo je to s firmou, která má kapacitu to rychleji udělat, ale není to současně nějaký katalogový dům nebo není nějaký prováděcí projekt, kdy by bylo na začátku úplně přesně vymyšlené, tak se to dá udělat rychle a stavěli jsme i dům za čtyři měsíce. To ale potom klade obrovské nároky na majitele, protože tam v hodně rychlém sledu musí padat hromada rozhodnutí a člověk musí být na té stavbě skoro každý den. Dělat rozhodnutí bez nějakého dlouhého prostoru na rozmýšlení, sevřít to do krátkého časového úseku, nemusí být úplně optimální.

V rozhovoru s Danem Grmelou jsme sdíleli zkušenost svépomocných stavebníků slaměných domů, které Dan zmapoval pomocí dotazníku. Z naší zkušenosti se to dá ale stáhnout i na obecně domy přírodního stavitelství, kde ten čas bývá obvykle 2-3 roky, než to člověk dokáže dotáhnout a nastěhovat se.

Příspěvek Slaměný dům svépomocí za 14 měsíců pochází z Přírodní bydlení

Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.

Podklad finální omítky v koupelně slaměného domu

Koupelny a záchody v slaměných domech nebo v domech, kde máme hodně hlíny. Podrobněji jsme toto téma už rozebírali v rozhovoru s Danem Grmelou. Nyní si tady můžeme ukázat jeden důležitý detail, ve kterém lidé mají často obavu nebo nějaký strach. Jak dokončit koupelny nebo záchody nebo jiné místnosti, kde je nějaká větší vlhkost nebo kde jsou kladeny nároky na voděodolnost. V tomto detailu vidíme hliněný povrch, v tomto případě je to hrubá hliněná omítka, na něm je stavební lepidlo s perlinkou a na tom je finální vrstva marocký štuk nebo papežův štuk.

Je dobré to vidět, abychom se nebáli aplikovat materiály přímo na hlínu. Já ten příměr vidím u dřevostaveb z masivního dřeva – je lepší kombinovat co nejméně různorodých materiálů. Když mám dřevo nebo nějaké přírodní materiály, není dobré k tomu dávat konvenční materiály nebo materiály které nedýchají a jsou úplně jiné. Tady to dává smysl a nechceme zde dávat žádné další vrstvy.

Za touto stěnou bude nějaký mix slámy a hlíny, je to aplikované přímo na hliněnou omítku a je to vyzkoušené na mnoha domech. Není potřeba se toho bát. Je to nejednodušší, nejbezpečnější a troufám si to sdílet i na základě výzkumu, který mají stavitelé slaměných domů, které koordinuje Dan Grmela. Funguje to i na stavbách, které byly realizovány před mnoha lety.

Příspěvek Podklad finální omítky v koupelně slaměného domu pochází z Přírodní bydlení

Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.

Návrh rodinného domu a role projektanta a architekta

Jak je to s návrhem rodinného domu? Jak se na tom podílí architekt, projektant a statik? Z praxe často není zřejmé, kdo jakou práci provádí, kdo tomu velí a jak to celé funguje. Proto jsem tady s Radkem Hálou, který je architekt a navrhuje přírodní stavby. Jakou roli hraje projektant/architekt, jestli je mezi nimi nějaký rozdíl?

Zmatení je poměrně pochopitelné, protože role se v procesu často překrývají. Profese architekta a projektanta se v mnoha věcech doplňují, ale v některých věcech se zase překrývají. Ta situace je vždy individuální. Máme architekty, kteří jsou schopni uchopit celý proces stavby, koordinují práci všech ostatních projektantů. Stejně tak je situace opačná, kdy stavební inženýr hraje roli koordinátora. Pokud bychom si chtěli říct, co je přidaná hodnota práce s architektem, tak je to to, že může dát návrhu širší pohled na věci. Pokud jde například o umístění domů do prostředí, nějakou harmonii, proporce, nápad. Stavební inženýři jsou často zaměření prakticky, více na ty konstrukční záležitosti.

Máš na mysli, že upřednostní tyto věci před vzhledem domu?

Často jsou spíše pragmatici. Pokud chci pracovat s jemnějšími věcmi, jako je feng-šuej, tak málo který inženýr se tomu věnuje nebo má nasměrovanou pozornost tímto směrem. Myslím si, že architekti do toho můžou vnést svěžest, vyznají se v tradici, a ví jak ty věci propojovat a poskládat. Je ale velmi dobré, když mají schopnost následně s projektanty spolupracovat. Ví, kde končí práce jednoho a navazuje práce dalšího. To si myslím, že je klíč. Kdyby hledal projektanta pro nějaký svůj dům, tak bych se podíval na to, jakým způsobem pracuje on, co je jeho zodpovědnost, kde končí a kde začíná.

Může to vůbec celé pojmout kvalitně jeden člověk?

Určitě to jde a je spousta schopných architektů. Naše zkušenost z projektování je, že kompetence máme rozdělené. Já jsem u té první schůzky na pozemku, včetně vytvoření zadání se stavebníky, až po koncept domu. Což je další věc, která často není úplně jasná a to je to, čemu se říká architektonická studie. To je vlastně ten úvodní koncept, jak bude dům umístěný, jak bude vypadat, jaká bude dispozice, jaké tam budou materiály. To je úvodní část, které se klasičtí projektanti nevěnují úplně, to je těžiště práce architekta. Práce projektantů je jít do hloubky v tom, aby to bylo správně konstrukčně vyřešené ve všech navazujících profesích.

Často vidím nevraživost u projektantů typu „oni nakreslí pěkný obrázek a potom to nejde postavit. A nebo to stojí třikrát tolik než bylo zadání…“

Tam je velmi důležitá zpětná vazba. Když si vybírám člověka, se kterým budu dům navrhovat, tak se dívám na to, co má za sebou, jaké má zkušenosti a jestli má zpětnou vazbu ze staveb, které realizoval. Často jsou někteří architekti více umělci. Udělají krásný model z hlíny spolu se stavebníky, celý proces je pro všechny velice zábavný, a když pak zjišťují, co obnáší takový dům zrealizovat, tak zjistí, že je to úplně mimo možnosti. Tam se projekty taky někdy dostávají, že někdo začne s někým a zjistí, že to uteklo někam, kam nechtěl. Snažíme se, aby ty věci měly nohy jako první. Snažíme se nastavit nějaké mantinely a my se snažíme pohybovat v nich. U stavebníků rodinných domů jsou zcela běžně rozpočty omezené, nejsou nafukovací a pro nás je to určitý závazek, když něco slíbíme.

A není to právě role architekta, najít řešení, když mám málo peněz, tím pádem i malý dům, tak to nějak poskládat, usadit stavbu do zahrady, do pozemku.

Stavebníci mají na začátku obrovská očekávání a přitom mají omezený rozpočet a my musíme v tom najít cestu. Cestu najdeme buď v domě tím, že ho zmenšíme, uděláme nějaký kompaktnější tvar, jednodušší, když víme, že možnosti jsou takto omezené. Nebo můžeme doporučit, aby si některé věci zvládli udělat svépomocí a tam šetřili během stavby.

Mně se líbilo to, co říkal kolega v tvém týmu Dan Grmela, že ta studie je nejmenší část, ale má největší vliv na celou stavbu. Taky jsem se dříve díval na architekty trošku skrz prsty, kde se mi do rukou dostávali takové akce, kde byli buď nereálné rozpočty nebo to konstrukčně nedávalo úplně smysl. Tady jsem ale začal vnímat tu velkou roli a důležitost architekta, kdy tou původní energií definuje všechno ostatní.

Je dobré, aby měl architekt zkušenosti s tím konkrétním druhém stavby. Pokud jsou to dřevostavby, tak aby měl cit pro tu konstrukci. Kde a jak to podepřít, aby to dávalo smysl, aby to bylo dobře proveditelné. To je to, v čem se profese doplňují. Když statik dostane dobré zadání nebo studii od architekta, tak se jím s tím dobře pracuje a většinou se stavba i dobře realizuje. Když je na začátku jasná myšlenka a zkušenost, tak i ten průběh je hladší, než když je tam jenom nějaký výtvarný záměr architekta, který je spíš umělec a ty praktické věci už mu tolik nejdou. Podíval bych se na ty reference, co má člověk za sebou a podíval bych se i na nějaké jeho stavby. Když děláme slaměné domy, tak někteří lidé nabízí možnost se tam přijet podívat, popovídat si o tom, jak to probíhalo, zajet si na nějakým workshop. Možností je spousta, jak ty věci trošku prověřit.

Je obtížné si představit, že by to zvládl jeden člověk a vidím tady v tom obrovskou důležitost týmu.

Historický to fungovalo tak, že architekt byla osoba, která měla tak trošku o všem přehled, ale to neznamená, že všechno musí dělat sám. Dokáže si najít správné lidi na spolupráci.

Je to asi jako v každém oboru jsou tady dobří a zkušení architekti a ti méně zkušení, ale to není důvod zatracovat, že něco nakreslí a nepůjde to potom postavit.

To určitě ne, ale já to samozřejmě chápu. Když se člověk podívá na ty stavby, které kolem nás rostou, tak často vnímáme, že spousta architektů chce udělat nějakou exhibici, něco neobvyklého, co je strašně zajímavé, ale už často nemyslí na ty praktické důsledky. Z určitého úhlu pohledu má ta pošramocená pověst nějaký reálný základ. Myslím si ale, že je spousta šikovných architektů, kteří jsou ochotni vám v tom procesu být nápomocní a ušetři vám spoustu shánění. Můžete mít krásný dům, který se vejde do vašich reálných možností.

Záměrem samozřejmě není hanit architekty, ale uvědomit si jejich důležitost a vypíchnout, co kdo dělá. Někdy je to totiž tak, že projektant dělá studií a architekt tam vůbec není, nebo naopak. Často v tom týmu chybí statik. Já jsem to poznal u vás, protože u slaměných domů to vyvstává o to více, že ty balíky jsou velké a ten objem stavby je úplně jiný. Kdyby jsi na začátku nepracoval s tím, že ty stěny budou tlusté a s nějakými proporcemi, tak projektant by se z toho zbláznil, kdyby tam měl nějak vychytat výšky. Já jsem spíše vděčný za to, že jsem mohl nahlédnout někam, kde to funguje a dává to smysl.

Naše touha je dělat věci celistvě. Dům v prostředí, aby to fungovalo a lidem přinášelo radost ze života. Jak materiály, které se tam používají, tak to, že ten dům na pozemek pasuje, že to nějakým způsobem ladí v prostředí se sousedy.

Těch profesi tam je víc: voda, elektrika, topení, jak to vnímáš? Měl by to stále řídit jeden člověk? Jak vidíš ideální spolupráci v tomhle?

Určitě je tam vždy dobré, když je tam jedna osoba, která má přehled o tom celku. U nás to funguje tak, že já to mám na začátku. V případě, že jsou tam kolegové, kteří to zpracovávají, tak je tam pořád jeden člověk, který to celé drží. Pokud jsou tam věci, které je potřeba konzultovat spolu, tak se k tomu vracíme a ještě to třeba vylepšíme nebo změníme. Je důležité, aby se to nerozbilo mezi jednotlivé profese, bez nějaké návaznosti. Když se dnes staví pasivní domy, tak i technicky je tam spousta koordinací, vzduchotechnika versus vedení odpadu, vody a ty věci se musí všechny sladit dohromady, aby to prostě fungovalo.

Co bys doporučil někomu, kdo o tom vůbec nic neví a potřebuje řešit bydlení? Hledat první architekta nebo projektanta, jak začít a jak se v tom zorientovat, aby ta spolupráce potom mohla fungovat?

Připadá mi nejlepší najít si někoho jehož práce nás oslovuje. Podívat se na to, jakým způsobem pracuje a jestli se nám s ním dobře komunikuje. Komunikace je taky strašně důležitá. Když děláme studují domů, je potřeba si s člověkem rozumět na lidské úrovni, na přátelské rovině. V případě, že nám ten člověk nesedí, tak se můžeme domluvit a dělat to s někým jiným. Myslím si ale, že je to důležité, protože dům je taková největší investice v životě. Měli bychom tomu věnovat takovou nějakou pozornost, ale každý to má jinak. Pro někoho to jenom praktické splnění potřeby bydlet pod střechou a někdo v tom má životní sen a chce se realizovat ve všem. Podíval bych se na reference, na to co má člověk za sebou, zavolal bych mu, popovídal si sním a pokud se způsob, jakým pracuje mi líbí…

Vnímáš jako důležité v té prvotní fázi se doptat v jakém týmu pracují? Jakým způsobem to pokračuje dál po té studii?

To mi připadá také důležité, že jde o nějaký tým, který dokáže odvést práci. Mohu si porovnat i výsledky, do jaké hloubky je projekt zpracovaný. Je sice nějaký standard, který je daný vyhláškami stavebního zákona, jak se projektová dokumentace má vypadat, ale v reálu je úroveň odlišná. Určitě bych si nechal předložit nějaký projekt, který zpracovává ten kolektiv. Myslím si, že ty reference jsou v dnešní době nejdůležitější. Ono lidé někdy nevidí objem té práce, které v tom jsou.

Díky moc za tvůj čas a budu se těšit na další rozhovor.

Já taky.

Příspěvek Návrh rodinného domu a role projektanta a architekta pochází z Přírodní bydlení

Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.