Jaký je rozdíl mezi vytápěním moderních staveb jako jsou nízkoenergetické domy nebo pasivní domy, nebo u starých domů které rekonstruujeme – roubenky, zděné domy? Dá se vůbec říct, zda je pro určitý typ stavby nějaké topeniště vhodnější? Bavíme se hodně o způsobu vytápění ohněm a jako zdroj paliva slouží dřevo. To jsou moje otázky na profesionálního kamnáře Honzu Křivonožku.
Neumím to úplně jednoduše říct. Z mého kamnářského pohledu tam vstupuje ještě jedna otázka, která tady nezazněla a to je způsob užívání stavby. Pro kamnáře je velký rozdíl v tom, zda dům slouží pro trvalé bydlení anebo je to dům, který je celý týden vymrzlý a slouží na víkendovou rekreaci. Tam pak musíme často sáhnout k úplným kompromisům. Jaký je to dům je také důležité a můžeme si zkusit shrnout nějaké konkrétní případy. Já bych to rozdělil do několika kategorií a to je dům, který je lehký a nemá hmotu. To by mohly být dřevostavby, možná i sruby, ikdyž to je něco mezi. Zde má smysl pro komfortní bydlení hledat nějakou hmotu, která má nějakou tepelnou stabilitu. Jde o to, jak se materiál chová s teplem. Samozřejmě pokud jako kamnář navrhnu těžká kamna, která mají dobu akumulace i 12 nebo 24 hod, tak nedostatek hmoty domu trochu doženu a vytvořím lidem stabilitu jinak a to těmi kamny. Pak už nemusím tolik řešit těžké omítky nebo příčky. Pokud se lidé rozhodnou pro jednodušší topidlo jako jsou krbová kamna nebo krbová vložka, která má jen teplovzdušný rozvod, tak může dojít k tomu, že ten dům bude mít jisté výkyvy. Nemusí to vyhovovat v tom, že se zatopí ve zdroji na dřevo a je tam velká tepelná špička, protože tam není hmota, která by pohltila naráz tepla. Může to být nepříjemné i když se dá na to zvyknout a dá se udělat nějaké opatření.
Mohou tak pomoci zděném příčky nebo hliněné omítky anebo je výhodnější to řešit topidlem?
Z mého pohledu to příčky v domě vyřeší, ale ne až tak zásadně. Krbová kamna nebo krbová vložka mají vždycky náraz tepla, je to takové ostré teplo a to i v kombinaci se sáláním. Podle mého názoru je výhodnější mít topidlo, které tolik nepřetápí, tedy nedá najednou tolik tepla, ale je lepší mít tam topidlo, které uvolňuje teplo postupně a rovnoměrně. U topidel na dřevo to mohou být nějaká teplovodní topidla, kotel nebo nějaká teplovodní kamna, která mají distribuci přes vodu anebo to může být ta hmota. Takováto kamna se nahřívají pomaleji a uvolňují teplo postupně. Třeba celých 12 nebo 24 hod.
Pasivní domy a nízkoenergetické stavby máme úplně zvlášť na videu Ale co když koupíme starou chalupu, která má betonové zdi, často je tam problém s vlhkostí, není to až tak dobře zateplené ve střeše. Dá se říct, do tohoto domu pořiďte takovéto vytápění?
Tohle je trochu problematicky případ, protože tohle může být dům, který má opravdu velkou tepelnou ztrátu a potřebuje toho tepla hodně. Tento dům je hodně podobný tomu, co jsme naznačili. Mám pocit, že se chová dobře, není tak mokrý, není tak veliký a složitý a stačí nám tady konkrétně těžká akumulační kamna. Je to pomalé sálavé teplo, které má 50°C a stačí nám to. Často ale vnímám potřebu doplnit tento prostor nějakým rychlejším teplem. Třeba nějak v kombinaci s nějakým sporákem na vaření či s nějakými krbovými kamny. Může to být velmi příjemné třeba v nějaké odlehlejší části domu.
A co kombinace a akumulačních kamen s teplovodním výměníkem?
Je to kombinace, která je zajímavá a občas se k ní dostaneme . Není to finančně nejnižší cesta. Kotel schovaný v kamnech jen o něco dražší, cca o 50 000 Kč než to, že máte někde kotel, který je vždycky levnější.
To jsme zmiňovali v těch cenách, že akumulační kamna jsou holt náročnější.
Pokud je dům opravdu hodně velký, tak si člověk musí uvědomit, že má kotel v obýváku. Může být zajímavé se zamyslet nad řešením třeba topit z chodby. Nebo vůbec zvážit to, kolik dřeva tam denně donesu.
Příspěvek Vytápění podle typu užívání stavby pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.