Použití hlíny při stavbě slaměných domů. Z principu se nám nabízejí dvě možnosti, které bych chtěl probrat s Danem Grmelou, který je specialista na projektování slaměných domů. Buď použijeme hlínu z pozemku, kde stavíme nebo použijeme hlínu zpracovanou výrobci.
Připadá mi vhodné používat tu místní hlínu a nemusí to být vždycky hlína přímo z pozemku, kde se staví. Hlína se dá dovézt někde z okolí v okruhu několika kilometrů. Docela dobře se dají využít z bouračky staré nepálené cihly. Tato řešení mi připadají vhodná, když pracuji s většími objemy nebo hmotnostmi. Tedy na celý střední slamák. Když vezmu pouze interiér bez fasády, tak to bývá kolem 20 tun hliněné směsi. Přičemž hlína samotná tvoří třetinu až čtvrtinu. Od výrobce kupuji hlínu, která je už smíchaná s pískem v poměru 1:2 až 1:3 . Pokud bych měl koupit hlíny 20 tun, je to už náročné nejen na dopravu, ale i na pořízení. Může to být klidně kolem 100000 Kč pořizovacích nákladů. Z místní hlíny se dá směs vyrobit za zlomek ceny a za zlomek ekologické stopy.
Dokážu laicky poznat jestli je hlína dobrá?
Omítková směs jde udělat z každé hlíny, která má v sobě dostatek jílu, alespoň třetinu. Zbytek mohou být prachové neboť písčité částice. Není vhodné, když je hlína štěrkovitá nebo kamenitá. Samozřejmě to nesmí být ornice. Ornice nelepí, protože nemá v sobě tolik jílovitých částic. Jíl je pojivem a funguje podobně jako dvě desky skla, když se mezi ně dá voda. Jíl tomu dává lepivost při aplikaci a současně tvrdost při používání. Musí tam být jíl, jinak to nejde. 30 až 40 cm ornice dát určitě bokem a pak se podívat co je pod tím. Pokud je to štěrkovitá, kamenitá půda, tak to nepůjde a pokud to lepí a jde to těžko umývat z rukou, tak je pravděpodobné, že to půjde a je nejlepší si udělat vzorek. Rozmíchat hlínu s vodou a pískem a natáhnout si 70 x 70 cm. A zkusit si různé poměry, začít třeba 1:3, což je nejpravděpodobnější poměr, který by mohl fungovat. 1 díl hlíny a 3 díly písku a uvidíte co to bude dělat. Když to bude příliš drolivé a prašné, tak přidáváte jíl a pojivo, když to bude příliš praskat, přidáváte písek. Můžete si udělat několik takových vzorků a usoudit, který vzorek na vás působí nejlépe.
Je pravidlem, že lidé si dělají hrubé omítky z lokální hlíny a ty dekorativní si kupují?
Ano, toto je nejčastější řešení. Hrubé omítky 10 až 20 tun se udělají z místní hlíny a jemné omítky do jedné tuny se kupují. Dají se docela dobře udělat finální omítky z místní hlíny, pokud není požadavek, že zrovna má být jemnější, než jeden milimetr. Na 1 mm vibrační sítě na stavbě, dokážeme docela dobře hlínu přesít. Takže pokud chce někdo interiér noblesní, hladký, jemnozrnný, tak mu nezbývá nic jiného, než ty omítky koupit. Když si to dobře z té místní hlíny předchystá do požadovaného tvaru tak, aby to kupovanou hlínou pouze kopíroval a pak si koupí 3 mm pytlované, tak není ani taková doprava a pořizovací náklad.
A mimo ty finální dekorativní je tam nějaký zásadní rozdíl v kvalitě?
Myslím si, že ne, že hrubé vrstvy, když tam dám dostatek řezanky a písku, dokážeme udělat tak, aby nepraskaly a vytvářely dostatečný podklad pro ty finální vrstvy.
Máte zkušenosti s pokládáním hlíny na rákos, OSB desku nebo jiný podobný materiál, platí pořád to samé?
Tam už musím i přesívat. První na slámu přichází špritz, jenom jílová kaše, to nemusíme přesívat a když je tam kamínek, tak to nevadí. Při omítání na dřevovlákno by ty kamínky zavázely. To bych se s tím materiálem nedomluvil a poskakovalo by mi to na hladítku a podobně i na tom rákosovém pletivu. Musím to tedy přesít a mám nevýhodu, že to musím pigmentovat pouze do tmavých odstínů, do světlých velmi špatně anebo teda kupuji. Když potřebuji světlé odstíny nebo vysokou jemnost, nebo když mám malý objem a nevyplatí se mi laborovat to místní hlínou.
Příspěvek Hlína na slaměném domě. Jak na to? pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.