Představte si, že máte roubenku nebo srub, z podstaty přírodní stavbu. Často se setkáváme s tím, což je trošku škoda, že ta stavba bývá dokončená způsobem, který s tím není úplně v harmonii. Ty stěny, ten roubený skelet, který má parametry přírodní zdravé stavby, objem tohoto materiálu je menší, než když tu stavbu potom dokončíme. Tam potom přijde spousta dalších věcí: izolace, technologie, krytina, základy atd. Často vidíme v praxi, že ty věci jdou někdy proti sobě – ten zdravý základ, jak bych to nazval, je potom obalený ve skelných nebo čedičových vatách nebo izolacích, které často obsahují jako pojivo formaldehyd plus další látky, nebo to jsou různé polyuretany, různé PUR panely jako nadkrokevní izolace, stříkaná polyuretanová pěna, plus ty povrchy toho dokončení – nějaké plasty, lamina.
Je to potom škoda. V tom konvenčním stavitelství, v těch klasických stavbách, tam to jde asi holt ruku v ruce. Nemusí to samozřejmě být podmínkou, můžeme jít právě tím opačným směrem, že ten nezdravý základ můžeme vyladit v interiéru do zdravějšího bydlení, vyvážit trochu ten poměr materiálů. Ale u těch roubených staveb to zamrzí dvakrát, protože ten zdravý základ je dokončen takto a ti lidé si to často asi ani neuvědomí, protože jsou tak nějak zahledění do té roubené stěny a tu roubenku pak berou automaticky, že bude asi taková celá, ale právě těch možností v tom dokončení je spousta.
Například mezikrokevní prostory, plocha střechy je často větší nebo minimálně stejná jako plochy stěn a toho materiálu tam ještě přijde spousta – pro izolace, na finální dokončení stěn, na fasády, někdy dokonce lidé vybírají i plastová okna.
Samozřejmě nechci někoho soudit a je to každého věc, spíš to jenom v praxi zamrzí, když člověk vidí takovouhle investici, že se ji nepodařilo dotáhnout v tomto duchu jako celek. Je to někdy i tom, že člověku nedocvakne, kolik práce na té stavbě ještě je. Když bych vypíchl jednu věc, tak třeba stavba stropů. Kvůli kročejové izolaci zase nějaká tvrdá skelná vata, aby se z ní neprášilo, tak pod ni dáme ještě igelit, nebo je tam ještě polystyren, nebo tam lijeme nějakou podlahu…
Prostě těch aspektů je celá řada a pokud jsme si tu roubenku nezvolili jen jako nějakou stylovou věc nebo jen z hlediska architektury, ale vnímáme ji jako zdravé bydlení, nebo proto, že využíváme obnovitelné zdroje, anebo řešíme životní cyklus použitých materiálů, pak je dobré si uvědomit, že ten dřevěný skelet, který je toho základem, je jen menší část té stavby.
Příspěvek Roubenky a sruby jsou někdy plné nepřírodních materiálů a plastů pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.