Rozvody elektriky a vody a případně nějaké další ve slaměném domě. Propojení slaměného domu a rozvodů elektřiny a vody na první pohled nejde úplně dohromady. Zeptám se Dana Grmely, který je specialista na navrhování slaměných domů. Dane máme mít strach?
Strach je dobré mít, protože nás vždycky varuje před chybami. Nemyslím si ale, že musí být strach větší než u jiného typu staveb. Rozvody elektřiny se nekazí a nedělají problémy v samotné trase. Rozvodový kabel může vést v podstatě čímkoli, klidně i hořlavým materiálem. K nějakému jiskření či poruchám dochází obvykle v rozbočovacích krabičkách, zásuvkách. Podobně i vodovod, málokdy praskne trubka jen tak na trase. Samozřejmě pokud nezamrzne. Spíše bude kapat nějaký ventil nebo koleno, expanzní nádoba nebo něco takového. Tedy věci, které jsou vždy vidět. Rozvody by mohly vést klidně i přímo po slámě a bylo by to v pořádku podle požárních a elektrikářských norem.
My je ale obvykle po slámě netaháme a to několik důvodů. Jeden je pocitový, a přesto že by to tak mohlo být, tak to děláme ještě bezpečněji. Ten druhý důvod je designový z hlediska návrhu, kde budou zásuvky a vypínače. Málokdy u svépomocných stavení se řeší detailní studie interiéru tak, aby se kreslily pohledy s nábytkem na jednotlivé stěny a zásuvky a vypínače se do toho umísťovaly. Rády si to ty rodiny řeší samy a pokud je dům pouze ze slámy, tak je ten tvar amorfní a těžko si tam ten vypínač nebo zásuvku uchytit. Většinou se to rozmístění elektro řeší ve fázi hrubých hliněných omítek. Kdy už je možné si ty zásuvky křídou nakreslit. 3. důvod je technologický, protože do té hrubé omítky už může elektrikář kotvit rozbočovací krabičky, zásuvky a vypínače, obdobně jako do zdi. Dá to sice den práce udělat drážky a otvory, ale pak už může elektrikář pracovat klasicky na sádru, jak je zvyklý. 4 důvodem je vysoká vzduchotěsnost obálky. Jelikož je sláma průvzdušná, snažíme se mít všechno zevnitř hlínou vzduchotěsné. Aby mi kolem kabelu za zásuvkou nebo vypínačem neprotahoval vzduch kolem kabelu. Všude máme hlínu, za tím kabelem nebo za zásuvkou. Drážka v hrubé hliněné omítce se neudělá až na dno. Tam, kde usazuji elektro krabičku se provrtám až na dno. Pak dno vymažu hlínou a až je otvor suchý, vymažu sádrou. Tím je to jednak vzduchotěsné a současně to dobře drží. Někteří to na slámu dávají, já to ale nedělám a nedoporučuji, není to o tom že by to nešlo.
Nejčastěji rozvody vedeme v koutku podlaha-stěna a pak se jde jenom nahoru k vypínači nebo zásuvce. Těch rozvodů ve stěnách obvykle není tolik.
A jak je to v praxi s vodou v slaměných domech?
Na stavbě se nám stalo, že pomocným stavebníkům prasklá trubka s vodou 2 x. Bylo to na podzim, měli hrubou stavbu ještě bez oken. Měli už ale zavedený a napuštěný vodovod. Zapomněli ho ale před zimou vypustit, takže jim přes zimu zamrznul. Na jaře zmrzlá trubka vytekla v jednom případě do podlahy s balíky slámy. V druhém případě do obvodové stěny. Oba dva tyto případy byly na konci léta suché. Pokud je to difuzně otevřená konstrukce, tak je sláma schopná vysychat i po takové havárii s vodou. Obzvlášť, když je chráněná hliněnou omítkou, která díky vysoké schopnosti natahovat do sebe vlhkost vysouší materiály, se kterými je ve styku. Slámou příliš mnoho voda nevzlíná, spíš má tendenci gravitací protéci kolmo dolů.
Takže při havárii dokáže dům docela dobře vyschnout a nic vážného se nestane?
Jednorázová havárie s vodou jakákoli, od deště nebo prasklého potrubí, tak ty domy, pokud jsou z malých balíku s hliněnými omítkami a difuzně otevřené konstrukce, tak vždycky uschnou. Těch pozorovaných případů je celá řada. Nevím, jak to bude u domu z velkých balíků. Těch mokrých pozoruji v současnosti jeden a na konci 1. léta zatím suchý nebyl.
A jak vypadají rozvody trubek u slaměného domu?
Málokdy vede voda podélně v obvodové stěně. Nejčastěji jde podlahou v rožku nebo za kuchyňskou linkou. Pak jde jenom svislé vzhůru k tomu zařizovacímu předmětu. Nebo je stoupačka do patra, někdy příčkou někdy obvodovou stěnou. Není to zas až takový problém dát to do obvodové stěny. Do slámy trošku zařízneme schlitz, zaomítáme hlínou a nasadíme trubku do hlíny. Je dobré, když trasy vody vedou v materiálech, kterými voda vzlíná. Aby když něco někde praskne byla vidět mapa a lépe se to lokalizovalo. Ne vždy se nám to ale daří takto umístit.
Příspěvek Rozvody ve slaměném domě pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.