Vzniklo to asi tlakem na cenu a moderními materiály ve stavebnictví, kdy se zavedlo, že na konstrukci krovů, a potom později i na fasády sendvičových domů se začala používat čistě fólie. To ani v těch dávnějších dobách nebylo, vždycky se používal alespoň nějaký dřevěný záklop, anebo jsme tam nějak nekombinovali, nezateplovali střešní plášť a to vyztužení tam bylo udělané jinak. Ale tím se nám tam dostal takový neduh.
Když se na to podíváme jen selským rozumem – když si představím, že mezi tou izolací, která ať už je mezi tím krovem nebo v těch obvodových stěnách, a mezi venkovním prostorem je pouze nějaká tenoučká fólie, a teď nebudeme řešit, jestli je to gramáž 130 anebo 200, nebo rozdíly mezi těmi fóliemi, tak už ten systém tak dobře nevypadá.
Někdo by namítl, vždyť je tam ještě ta dřevěná fasáda, nebo je tam ještě ta střešní krytina – ano, to je částečně pravda, ale přesto, aby ten systém dobře fungoval, tak je tam téměř vždy nějaká odvětraná vzduchová mezera. A pokud ne, tak máme zase jiný problém. Takže pokud je tam ta mezera, tím pádem je tam i prostor pro škůdce. Častý příklad je kuna, která se do těchto prostor dostává. Jediné, co té kuně pak brání, je větrací mřížka, která je buďto na spodní hraně okapů nebo někde na spodku fasády, ale to není nějaká významná překážka, kterou v delším časovém horizontu nelze překonat. Potom je to už opravdu jen izolace oddělená fólií, s venkovním prostorem.
Druhý, možná větší problém je statická tuhost konstrukce. To se zvláště týká střechy, kde to má potom vliv na třeba sádrokartony, na povrchy, které nejsou tolik kvalitní a neztužují ty roviny v podkroví nebo v těch skladbách, které se týkají skladby střechy. V té tuhosti je to potom hodně znát, pevný záklop nám stavbu celou ztužuje a nedochází potom k takovým vibracím a pohybům. Tento aspekt se může promítat i někde, kde bychom to ani nečekali – to teď mluvím o prkenném záklopu,
Co ale zmiňuji v mnoha dalších videích, jsou dřevovláknité desky, které zároveň výborně fungují jako tepelná izolace proti přehřívání stavby díky své objemové hmotnosti, a zároveň se mohou podílet na statice, záleží, v jaké tloušťce a jaká deska. Jsem přesvědčený, že to je opravdu šetření na špatném místě. Pokud někde nešetřit při stavbě, i když máme těsný rozpočet, tak to je tohle. Protože opravdu, stavba za stavbou, kde to takto je, narážíme na to, že to prostě není dobré řešení.
Další věc, které mě osobně na tom zaráží, je, že ten materiál by tam měl tu funkci plnit desítky let, nebo minimálně tak dlouho jako střešní krytina nebo fasádní obklad, tak u těchto fólií je záruka 2 roky, možná u nějakých lepších to jde k deseti rokům, ale pokud tam ta životnost má být delší a navíc v prostorech, kam se jednoduše nedostanu – pod krytinou, pod fasádou, vzniká tam dost velký otazník, co to je za materiál a jak tu funkci bude plnit. Je to vrstva jen 1 mm a i z dostupných garancí a dalších náznaků z toho nemám úplně dobrý pocit. Takže ještě jednou, než se pustím do realizace, určitě bych zvážil, jestli na tomto místě šetřit.
Příspěvek Stavební fólie – šetření na špatném místě pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.