Jak je to se stavbou domu svépomocí, a jak je to se stavbou domů na klíč? Zeptám se Dana Grmely, který je specialista na navrhování slaměných domů u nás. Začneme Dane u toho svépomocného stavění, protože si myslím, že to tak trošku z toho vzniklo. Jaké jsou předpoklady, a jaké máš zkušenosti s tím, aby to všechno proběhlo dobře.
Je potřeba připomenout, že to, že člověk staví dům svépomoci neznamená, že by jsi musel úplně všechno udělat sám. Svépomocná stavba znamená, že investor plní funkci generálního dodavatele a vybírá si řemeslníky nebo firmy na dílčí práce. Práce, které nejsou tak řemeslně náročné si potom obvykle dělá sám. Typicky práci s balíky, typicky práci s hrubou hlínou. Aby dům dobře fungoval jako celek, aby byl trvanlivý, staticky bezpečný, aby nebyl ohrožený vlhkostí, a aby se v něm topilo tak málo, jak se při přípravě stavby předpokládá, tak si myslím, že základním předpokladem je dobrý projekt a pak taky nějaké sebevzdělávání toho svépomocného stavebníka tak, aby tomu co staví dobře rozuměl.
Co to znamená dobrý projekt?
Architektonická studie je nejmenší objem prací při přípravách nebo v celém stavebním procesu, ale přitom. jak ten dům bude dobrý, ovlivní nejvíc. Těžko udělat dobrý projekt podle špatné studie. Je dobré, když ta studie je šitá balíkům na míru tak, aby to nebylo příliš složité nebo překomplikované. To už je předpokladem té architektonické studie.. A pak taky předjímá, jak bude ten dům energetický náročný, jaké budou velikosti otvoru, aby se to nepřehřívalo nebo aby to příliš rychle nevychladlo. Jaké budou přesahu střechy, aby to správně stínil o, jaká bude poloha osazení domů na pozemku, tohle všechno je studie. Tohle dělá architekt. Potom teda nastupuje projektant, stavební inženýr, který řeší technické a technologické věci tak, aby ta stavba nespadla, neshořela, neshnila a aby byla teplotně stabilní. Aby v zimě, když se přeruší vytápění, příliš rychle nevychladla a aby se v létě, když svítí sluníčko, příliš nepřehřívala. A to už jsou ta technická řešení.
A co detaily? Nakolik jsou důležité?
Detaily souvisí s celkovým konceptem projektu a já jsem něco málo řekl k těm technickým řešením, ale ony musí zároveň být proveditelné i technologicky. Setkávám se s tím, že za mnou přijdou investoři s projektem od někoho jiného nebo se ozvou řemeslníci. Projekt vypadá na první pohled dobře, ale pak se zjistí, že takhle to vlastně nejde udělat. Že fyzicky není možné zhmotnit věc tímto způsobem. Řemeslníci jako praktici na to většinou přijdou, projektu se nedrží, když je špatný, postaví to jinak po svém. Často jsou to tesaři, kteří konstrukci tak, aby fungovala staticky, aby se jim to dobře dělalo, tak to oni umí a to udělají správně. Už ale nemohu mít přesah do širších souvislostí stavebně fyzikálních a už to třeba nachystají tak, že to nejde dobře ošetřit tepelně-technicky z hlediska tepelných mostů nebo zajištění vnitřní vzduchotěsnosti obálky budovy, vnější vetrotěsnosti nebo nějaké trvanlivosti u soklu. Může to také výrazně zkomplikovat montáž slaměných balíků nebo provedení hliněných omítek. K takovým situacím dochází se špatným projektem.
Sebelepší projekt nedokáže na 100% zajistit, že stavba bude optimálně fungovat. Ale velmi výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že tomu tak bude. Stejně tak informovaný svépomocný stavebník a stejně tak dobrý řemeslník, který ví co umí, kde jeho kompetence končí a tam kde končí, odkazuje na někoho jiného. Párkrát jsem se setkal s tím, že řemeslník uměl jednu věc, ale tvářil se že umí všechno.
Vyplatí se investovat do stavebního dozoru? Vnímám, že lidé za to příliš platit nechtějí.
Dobrý stavební dozor toto samozřejmě jistí. S dobrými řemeslníky a projektem je pravděpodobnost chyby malá, s dobrým stavebním dozorem ještě menší.
Podílíš se poté, co uděláš projekt nějak dále na stavbě?
Nejčastěji jsem přítel na telefonu. Je dost nákladné, abych všechny stavby objížděl, takže jezdím jen na nějaké větší zádrhele anebo v těch stavbách instalujeme balíky a děláme hrubé hliněné omítky. Takže předtím udělám revizi základu tesařské konstrukce. Častěji mi svépomocný stavebnici posílají fotky… Jsme takhle daleko, podívej se na to, případně je takový a takový zádrhel, co s tím. Snažíme se podrobnými projekt toto riziko eliminovat. Když naprojektujeme 15 až 20 slaměných domů do roka a průměrná doba výstavby je 2 roky, tak mám v podstatě stále na starost 40-65 staveb. Pokud bychom dělali málo podrobné projekty a lidé mi volali z tolika staveb, tak by to asi bylo na zbláznění. Proto do těch prováděcích projektů vše podrobně zapisujeme. Když mám prováděcí projekt hotový, tak tu stavbu od základu po střechu proberu s tím svépomocný stavebníkem, případně s jeho hlavními řemeslníky, kteří se budou na té stavbě podílet. Mají libovolné množství času na to, aby vznesli libovolné množství dotazů až je vše jasné. Nabádám vždycky přečíst si ten projekt jako knihu a mít ten dům celý v hlavě a při stavbě postupovat podle jednotlivých výkresů.
Vyplatí se připlatit si zakreslení detailů?
Myslím si, že ano. Myslím, že rozdíl v ceně za dokreslení detailů není zas až takový. Je to třeba 700 Kč za detail. Těch riskantních detailů bývá 10 až 12. Dá se udělat projekt za 30000 Kč a dá se udělat projekt za 300000. My děláme projekty za 150000. Máme tam pohledy na tesařské konstrukce, každý prvek je jednoznačně rozměrově a polohově definovaný. Jsou tam popsané spoje a pokud se ten projekt dodrží, tak těžko chybu udělat.
Jak je to se stavbami na klíč?
Myslím, že je několik jednotlivců nebo firem, kteří dokážou nabídnout stavbu slaměného domu na klíč. V podstatě k tomu v praxi příliš nedochází. Já vím jen o jedné nebo dvou stavbách, které byly opravdu postavené na klíč. To znamená, že funkci generálního dodavatele nemá svépomocný stavebník, ale celé mu to někdo zaštiťuje. Myslím, že v tom přírodním stavitelství není nikdo, kdo by sám a se svými kmenovými zaměstnanci udělal na tom domě úplně všechno.
Příspěvek Stavba svépomocí nebo na klíč? Rozhovor s Danem Grmelou pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.