Ideální podmínky pro těžbu dřeva. V našem videoblogu se zabýváme často dřevem jako hotovým produktem. Nyní se již dostáváme k tématům jako je těžba dřeva a také zjišťujeme že strom je rostlina, živý organismus. Jsem tady s ekologickým fyziologem Václavem Krpešem, který se zabývá ekologií lesa na Ostravské univerzitě. Rád bych tady zmínil jeden konkrétní případ z této zimy 2017/2018. Těžbu jsme se snažili přizpůsobit novoluní. Těžili jsme v únoru. Nějaké další stromy jsme pak pokáceli také při úplňku. Při novoluní nebyly žádné velké mrazy a dřevo nebylo zmrzlé. Při těžbě za úplňku po 14 dnech bylo dřevo zase úplně promrzlé. Byl tam tedy vůbec nějaký rozdíl v té těžbě? Jak voda ve stromě funguje?
Dálkový transport vody v jehličnanech se děje malými drážkami, tracheidy. Jsou to mikroskopické duté buňky, které jsou jedna na druhou napojeny. A musí vodu dostat až do koruny. U staršího porostu to může být 30 až 40 metrů, pokud to bude nějaká stará jedle, tak to může být až 50 metrů výšky. Probíhá to v celém kmeni dokonce i v jádrovém dřevě. Strom přechází jste klidové fáze do růstové fáze ve vegetačním období. V třeskutých mrazech nesmí dojít k vnitro celulární mu mrznutí, protože by se buňky potrhaly. Důležitá je periferie, kde jsou hibernované buňky, ale pořád je tam nějaké dýchání na základě nějakého minimálního metabolismu. V zimě strom dýchá.
Všimli jsme si, že strom bývá zmrzlý jenom v takovém pásu po obvodu.
Když je to zmrzlé, tak to neznamená, že je to mrtvé. Pokud je tam dost sacharidů, tak nitrocelulární mrznutí nezpůsobuje odumření buněk. Pokud se tvoří mrazové trhliny, jak jste říkal u jižní expozice, vzniká obrovský rozdíl teplot mezi zmrzlým dřevem a infračervenými paprsky.
Stromy mají sací buňky, jmenují se kořenový vlásek, má kratičkou životnost a stromy je pořád obnovují. Tato buňka je schopná ionty rozpuštěné ve vodě dostat do sebe až do cévního systému. Nelze ale říct, že voda pak jde přímo nahoru.
Je těžké prokázat vliv měsíce na mechanické vlastnosti dřeva. Já si osobně myslím, že tam nějaký vliv je. Pokud si vezmeme chemickou podstatu mikrofibril, v jakém jsou stavu, kolik je tam vody a celulózy. Já jsem vždycky tvrdil, že strom používá všechny fotoinformační systémy. Strom neustále vnímá přibývající světlo, jak vy říkáte novoluní. Jsou to pro něj celé řady signálu, strom má receptory v zelené kůře. Stromy tak získávají informaci, že se mají pomalu připravovat na sezónu, není to nějaký kus mrtvého dřeva. Je tady obrovská soustava podzemních a nadzemních částí orgánům, které tady tvoří celek velmi složitého systému.
Přál bych si, aby to bylo všechno jednodušší, ale příroda asi takto funguje.
Myslím si, že důležitá je celková kondice stromů, který musí zimu dobře přežít. Sledujeme celulózu, buněčnou stěnu, která je velice pevná. Ta definuje tu kvalitu.
Příspěvek Rozhovor o jehličnanech s Václavem Krpešem pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.