Jsem tady s Danem Grmelou, který je specialista na navrhování slaměných domů. Jaké můžou být výhody slaměných domů?
Když jsem se poprvé v životě dozvěděl o tom, že se ze slaměných balíků dají stavět domy, bylo to na jedné ekofarmě, kde jsem byl jako dobrovolník, majitel mi ukázal příručku o stavění ze slámy a zároveň jsme u něj omítali hlínou, tak se mi to na první pohled hned spojilo. Sláma je lokální a přírodní materiál, dobře izoluje a hlína tomu dává tepelnou stabilitu i požární bezpečnost. Kombinace slámy s hlínou pro mě byla láska na první pohled. Když bych měl jmenovat nějaké technické výhody, je to lokální přírodní materiál s minimální ekologickou stopou, minimální zabudovaná energie, docela dobře izoluje. Neizoluje tak dobře, jako třeba polystyren, ale na to, jak je přírodní a lokální a jako materiál levný, tak izoluje docela dobře. 50 cm slámy vydá za 30 cm polystyrenu. Pokud se s ním pracuje dobře a je nehořlavě opláštěný, například hliněnými omítkami, tak má také velkou požární odolnost. Testy požární odolnosti jsou 90, 120 až třeba 300 minut. Dřevostavby opláštěné sádrokartonem mají třeba 15, 30 minut. Požární požadavek podle českých norem je 15 minut odolnosti na jedno patro stavby a my máme minimálně 120 minut. Takže můžeme postavit i několika patrovou budovu a splníme legislativní požadavky na požární bezpečnost.
Je docela odolný proti vodě. Když bude samozřejmě trvale stát ve vodě, tak shnije. Pokud je stavba navržená jako difuzně otevřená konstrukce, čili páry mohou odcházet, tak i když zvlhne nějakou havárii nebo nehodou, tak všechny stavby, které jsem po nějaké takové havárii měřil, tak nejpozději na konci dalšího léta byly suché. Dá se říct tedy nějaká odolnost, trvanlivost. Je to prakticky tradiční materiál, ze směsi slámy a hlíny staví lidé od nepaměti. I tradice stavění z balíků ze začátku minulého století, už cca od roku 1900 se staví v Americe z balíku slámy, a osvědčuje se to. Myslím si, že co do těch technických aspektů není, kromě té minimální ekologické stopy, na slámě asi nic, v čem by byl balík úplně top. Všechny konvenční materiály dokážou v nějaké jednotlivosti slaměný balík předčít. Myslím si, že síla je právě v komplexnosti nebo vyváženosti těch vlastnosti.
A co střešní plášť?
Je trochu technologicky náročné nandat balíky do střechy, protože je to závislé na počasí. My častěji používáme klasickou pálenou tašku a nebo kaučukovou fólii a na ní potom zelenou střechu. Bylo by šikovné mít stavbu před deštěm co nejdříve zavřenou, dávat potom izolaci zevnitř, případně navrtat otvory a nafoukat celulózu. Ale pracovat s balíky proti gravitaci a nechat si přitom sypat drobky slámy do obličeje je dost nepříjemné. Proto dáváme prakticky vždy balíky do střechy shora. Což je technologický krok, který musíme sladit s počasím. V případě, že prší, je potřeba to plachtovat, což je nějaká práce navíc. Osvědčuje se nám to formou workshopu, kdy máme 10 až 15 pomocníků a dá se to dát do střechy za jediný den. Dá se to zavřít a v poslední době nejčastěji dřevovláknitou deskou. Pak už na to může pršet řadu týdnů dřív, než přijdou pokrývači a klempíři. Najít jediný den, kdy nebude pršet pro svépomocného stavebníka, který má na starost jen jednu stavbu, je možné. Pro firmu, která staví 10 domů najednou může být problém to nějak zkoordinovat. Taky může být problém sehnat balíky. Někteří stavebnici si je seženou snadno na první telefon, ale jsou i takoví, kteří shánějí řadu týdnů a na mnoho telefonátů.
Mně se na tom líbí že tu slámu lze využít jako izolaci úplně všude.
Ano, ale není to úplně pravidlem, protože ne všude se hodí sláma do podlahy z architektonických a dispoziční důvodů. Když dám slámu do podlahy je tloušťka izolace poměrně velká a ještě pod tím potřebuji udělat větranou mezerou. Buď můžu dům zapustit do terénu, to je poměrně drahé, vytvořit základovou jámu ještě o to větší. A nebo mi dům trčí nad terén a budu mít výšku podlahy 70-80 cm nad terénem, což se ne všude hodí.
Takže v praxi to kombinujete?
V praxi optimalizujeme nebo šijeme na míru danému místu a danému investorovi. Může být i investor, který chce mít slámu opravdu všude. Zhruba polovinu domu zakládáme na terénu se štěrkem z pěnového skla pod podlahou. Je to materiál inertní, recyklovatelný, vyrábí se recyklací z lahví od vína. Nevzlíná jím voda, dokáže být nosný a zároveň tepelně izoluje. Pak nemusí být žádná deska, žádná hydroizolace a lze dům založit na terénu, což má výhodu pevného, přímého spojení se zemí, elektromagnetického propojení se zemským nábojem. A zároveň i tepelné stability, protože zemina pod domem má nějakých 8 stupňů Celsia, což v zimě trošku hřeje a v létě trochu chladí. Ano, nehodí se to zase všude tam, kde je jiný než nízký radonový index, tam se musíme nějakým způsobem proti radonu chránit. Tak buď oželím výhodu tepelné stability a uděláme to na pilířích s větranou mezerou pod podlahou (v podlaze jsou pak balíky) anebo se to tam architektonicky nehodí. Pak v některých případech zakládáme i na klasické desce izolované modifikovaným asfaltovým pásem tak, jak se to dělá v konvenčním stavebnictví.
Příspěvek Proč si vybrat stavbu slaměného domu pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.