Parozábrana, parobrzda, střešní fólie – zmatek laika zalije.
Dělám si z toho trochu legraci, ale při realizacích se u lidí, kteří stavějí svépomocí, často setkávám se záměnou v názvech těchto materiálů. Hrozí to i v konstrukci samotné. Často je to známka toho, že úplně nerozumíme, kde přesně má být tento materiál v konstrukci umístěn a jakou plní roli.
Často slyšíme „Jo pod tu krytinu patří parozábrana.“ Už v tom slově se skrývá podstata funkce. Parozábrana zabraňuje parám ve vstupu do konstrukce. Parobrzda páru brzdí. Difuzně otevřená střešní fólie má naopak páry propouštět, je to takový Goretex. Můžeme si to ukázat tady ve střešním plášti, kde je zespodu parozábrana nebo parobrzda v závislosti na tom, jestli máme difuzně otevřený systém a co si tam můžeme dovolit. Aby to nebylo jednoduché, udává se tam ještě nějaký údaj prostupnosti par. Na druhé straně střešního pláště naopak potřebujeme, aby konstrukce mohla vysychat. Proto je tam difuzně otevřená fólie, která současně slouží jako pojistná hydroizolace pod krytinu. Takže to funguje opačně: kdyby nám náhodou zateklo pod krytinu nebo tam zůstával nějaký kondenzát, bude tou fólií odveden pryč.
Určitě to nemůžeme zaměnit a nevhodným použitím nebo záměnou materiálů může nastat docela fatální chyba. Kvůli tomu nám třeba může shnít krov v případě, kdy nemáme parozábranu, vlhkost se kumuluje v tom mezikrokevním prostoru a nemůže nám to vyschnout směrem ven.
Můžeme tomu přecházet nějakou difuzně otevřenou konstrukcí, která tyto parametry má. U difuzně uzavřených konstrukcí je to zásadní parametr, kdy nemůžeme žádnou vlhkost do konstrukce pustit. Setkáváme se s tím i u realizací, kdy například řemeslníci, kteří jsou profesionálové ve svém oboru, dejme tomu tesař, který perfektně zvládá tesařské konstrukce, už nemají znalosti ohledně celého systému a funkčnosti. Podobně často i elektrikář. Často vůbec neřeší ty návazné věci a že není možné vrstvy poškodit. Nebo že je potřeba mít vše u svépomocného stavění dotažené v detailech. To může být častá chyba u střešních oken nebo napojení krovu na zděnou stěnu. Těch míst může být hodně a u kvalitnějších výrobců a dodavatelů už by to mělo být řešeno. U střešních oken to je kus nějaké fólie, na kterou to můžeme napojit. Nebo kolem stavebních výplní tam dodavatel udělá přípravu, kdy se to dá snadno napojit. Často vidíme, že parozábrana je nějak udělaná v ploše narychlo. Často nemá ani přilepené spoje a už vůbec není dotažená do těch stavebních otvorů. Takže potom vůbec nemůže plnit svoji funkci. Právě to precizní provedení je hodně důležité. Často vidíme rozpočty, kde je na parotěsnou vrstvu jen pár korun a je na první pohled jasné, že to ani udělat nejde. Možná potom se k tomu tak i někteří stavebnici staví.
Je dobré to vypíchnout, protože je to častá chyba i při nějakých rekonstrukcích, kdy se to prostě nějak udělá, někdo tam tu vrstvu ani nedá.
Příspěvek Parozábrana, parobrzda, střešní fólie – jak se v tom vyznat pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.