Poslední příležitost získat měsíční dřevo z této zimy. Je 15. února 2018 a právě dneska je novoluní. O měsíčním dřevu se zmiňujeme šířeji na jiných videích, takže nebudu zabíhat do některých aspektů. Jsme tu proto, abychom sdíleli reálnou situaci v lese, kde právě probíhá měsíční těžba.
Dnes je novoluní a s těžbou jsme začali už včera, aby se to stihlo. Šlo o to stromy jenom pokácet a snažit se, aby ležely větvemi dolů. Tady vidíme realitu, jak to potom dopadá a proč se ne každému těžaři do toho chce. Také vidíme komplikace oproti klasické těžbě, kdy si kmeny dřevorubci postupně odvětví a tahají z lesa.
Oproti tomu tady je to tímto způsobem naházené přes sebe. Navíc tu byla komplikace, že tady vedle vede elektrické vedení a v některých částech těžby je pod hranou lesa cesta. Takže ne vždy se to dalo hodit tam, kam bychom chtěli podle lunární těžby. Je s tím potom samozřejmě daleko více práce a to je důvod, proč se ne každému těžaři do toho chce.
Tady je zajímavé možná i to, že jsme na stejném místě byli o měsíc dříve, kdy ta těžba měla původně proběhnout. Kvůli logistickým důvodům to ale nevyšlo. Zajímavé bylo to, že v tuto dobu zde bylo daleko tepleji. Bylo možná i + 8 ° C. Tady se nacházíme v lokalitě Beskyd, jsme těsně pod hřebenem v nadmořské výšce 750 m. I z pohledu nadmořské výšky je to ideální lokalita na těžbu dřeva.
V lednu to nevyšlo a je samozřejmě otázka, jaký vliv má teplota na samotnou kvalitu dřeva. Zda tam míza trochu do těch stromů při těchto teplotách nejde. Tady se ale prolíná více aspektů. Selským rozumem by asi člověk více preferoval těžbu v prosinci a lednu, a to proto, že je mnohem kratší den, a rostliny reagují na světlo. Období vegetačního klidu je tedy vázané na délku dne a noci.
V únoru se nám den protahuje a blížíme se více k jaru. Proto se snažíme spíše dělat těžbu v prosinci a lednu. Z mnoha různých důvodů se to ale ne vždy daří. Jak tomu bylo i teď. Na druhou stranu v tuto dobu je daleko nižší teplota, než byla v lednu, a já nedokážu posoudit, jestli to má nějaký zásadní vliv, nebo ne. Spíše jde o to, že jsme na tomto místě ve dvou různých dobách novoluní a ty podmínky jsou naprosto odlišné.
Nemáme tady ty dřevorubce, abychom se tady nemotali, a bylo to také z důvodu bezpečnosti, ale je to ten okamžik, kdy tady před chvílí skončili.
Ať už to měsíční dřevo ovlivňuje kvalitu, nebo ne, vnímám zde obrovský přínos jak pro naše zákazníky, tak pro lidi, kteří se o to zajímají, že jim to umožňuje nahlédnout do celého toho procesu. Je to podobné, jako když kupujeme maso v igelitu v nějakém supermarketu, anebo máme maso z nějakého domácího chovu, kde víme, jak se o zvíře lidé starají, čím je krmeno a jakým způsobem je zabito. Potom k tomu máme úplně jiný vztah a na jídlo se díváme jinak. Nemusí to být samozřejmě jenom maso, ale jsou to taky rostliny. Všechno, co se týče jídla a stravování.
Tady to můžeme všechno krásně přenést do lesa, do zpracování dřeva. Často přijedeme na pilu a nakoupíme tam pár desek nebo si tam objednáme dřevo na tu naši stavbu a vlastně vůbec nevíme, co je zatím. Ještě v horším případě nám přijede nějaké zabalené dřevo, nějaké KVH hranoly, odněkud ze zahraničí.
Hodně lidí nad tím asi vůbec nepřemýšlí, ale mně to připadá jako pěkné srovnání. I kdyby to dřevo nebylo v konečném důsledku o nic lepší, tak nám celý tento proces umožňuje nahlédnout do toho, jak dřevo roste, jak ten les vypadá, jak funguje těžba. Myslím, že to může člověka hodně obohatit a dát mu to další vhled do života celkově. Tady se bavíme hlavně o bydlení a stavění, což je pro každého z nás v nějakém období nedílná součást života, a tady nabízíme takovýto pohled. Tím, že o měsíční dřevo vzniká nějaký zájem, může nám o tom samotném procesu něco ukázat.
Příspěvek Těžba měsíčního dřeva – praktická zkušenost pochází z Přírodní bydlení
Celý text naleznete na serveru (http://www.prirodnibydleni.cz) zde.